Callenhad (Město)

Když jsme dorazili do města vydali jsme se směrem ke krčmě kde podle všeho měl Dicer ve zvyku tam trávit spoustu času, bylo to tedy nejpravděpodobnější místo kde ho najít a peníze za úkol už jsem opravdu celkem potřeboval. "Hele jak jsem říkal na začátku, dáme si pak pivo? zeptal jsem se po cestě Malika.

Bandité zemřeli, Byrne zrovna tak, v noci se na nás byla podívat jednotka modré růže a v první chvíli si nás spletli s bandity, ale jejich velitel byl poměrně rozumný chlapík jen si od nás vzal Byrneho hlavu a odešli bez dalších problémů. vytáhl jsem z brašny krví nasáklý balíček s tetováním a hodil ho na stůl.
Doufám, že tohle vám jako důkaz bude stačit.

Přeměřil jsem si pohledem ženu která mi teď měla velet a velice důkladně jsem si ji prohlédl. Ne že by mi vadilo dělat pod ženou to vůbec, ale chtěl jsem vědět trochu víc o tom pro koho pracuji. Jaké jsou další pokyny? zeptal jsem se své nové šéfky a začal přemýšlet o tom jak moc asi musí být nebezpečná, případně jaké schopnosti a okolnosti ji dostaly mezi vrabčáky.

Min se ze široka usmála. Byla jedna z těch kteří se usmívali téměř pořád ovšem její hlas hovořil trochu ... sadisticky... a její úsměv měl mnoho vrstev a použití. Tenhle úsměv byl tajuplný jak jen to bylo možné.
"Pro dnešek volno. Zítra si přijď pro tetování a popvídáme si trošku víc. Zatím se můžeš pobavit tady, nebo jít si po svejch, jak chceš." řekla Min, vstala pryč a šla do zadní části. Dicer hodil měšec s pěnezmi před Malika a Jackoba. bylo v něm několik stříbrňáků a zlaťáků, které dohromady čítaly 5 zlatek pro každého. Dicer poté naznačil Jackobovi aby si šel po svých, očividně chtěl ještě něco probrat s Malikem.

Rozhodl jsem se, že počkám do druhého dne. Do večera jsem se procházel po městě a pak jsem se šel do bordelu kde dřív pracovala matka, ne za zábavou, ale protože jsem tam měl díky známosti s bordelmamá pokoj a postel na které  jsem se mohl vyspat. Jediné co za to kdy chtěla byla nějáká ta službička když se zákazníkovi nechtělo platit nebo se špatně choval. Zdravím, potřebujete dnes ode mě něco madam. pozdravil jsem mamá při příchodu.

"Mimo město nijak zvlášť, něco málo jsem pochytil od Malika, ale rozhodně mám hodně co dohánět. Ve městě je to jiná nestopuje se tu klasickým způsobem ale tím že se člověk vyptává, případně jde podle krvavé stopy i když docela drobné, a co se toho týče mám myslím dostatek zkušeností." během toho co jsem mluvil jsem vytáhl kukri a brousek a párkrát přejel brouskem po čepeli abych udržel ostří v co možná nejlepší kondici.
"Každopádně bych se rád naučil stopování v přírodě o dost lépe, předpokládám že by se mi to mohlo hodit."

"Zařídila sis tu super obsluhu." řekl jsem s úsměvem a zamysle jsem se. Pokud si někdo pustil pusu na špacír bude bude se buď snažit někde zašít nebo v horším případě mrtvý, horší je to kvůli tomu že z mrtvoly nedostanu odpovědi. Od mrtvoly možná ne, ale zeptat se Min na podrobnosti abych lépe věděl na čem jsem by stálo za zkoušku, navíc Min vypadala svým způsobem celkem mile a já chtěl o ní zjisti aspoň trochu ohledně toho jak se chová. "Měl bych pár otázek nemusí to být nutně potvrzený ale v tomhle městě dost často kolujou drby tak mě zajímá jestli se ti něco nedoneslo. Je někdo konkrétní koho by jsem měl hledat? Ví někdo co bylo v zásilce? A nejdůležitější mám docela vyprahlo v puse mohla bys mi prosím mávnout taky pro jedno?"

Min mávla rukou a barman opět poslušně donesl jednu pintu. Členové cechu měly většinou pití za polovic. Min, díky jejímu postavení ve Vrabčácích, je měla zadarmo. Nějaké výhody to stím neslo.
"Koho by jsme měli hledat." opravila ho uprostřed jeho řeči Min.
"Úkol je důležitej a furt seš ještě nezkušený štěně." dodala, což od ní znělo docela srandovně jelikož byla mladší než Jackob.
Když se jí zeptal Jackob na drby jen zakroutila hlavou, žádné nebyly jelikož se to drželo pod pokličkou jak jen to šlo.
"Většinou jsou to jen žblebty, kterým nemůžeš věřit. Můj odhad? Někdo z našich. To co bylo v zásilce vím já a to ti musí stačit. Věř tomu že to ale bylo docela drahé a čím dřív to dostaneme zpátky, tím líp." Min poté dopila pivo a pokud to bylo vše a Jackob neměl další otázky vyrazili spolu směrem ke skladišti.

Cestou ke skladišti jsem se trochu znudil a tak jsem začal lehce rýpat do Min. "Každý štěně si vodíš na procházky? A vůbec proč nesmim vědět aspoň zhruba jak ta zásilka vypadá? Jasný nic o tom nemám vědět chápu, ale co když se nějákym způsobem rozdělíme, já jí budu mít přímo před nosem ale nebudu to vědět protože mi nechceš nic říct. Aspoň velikost tý zásilky by se hodilo říct." něják se mi vytratily slova protož jsem si uvědomil kam přesně jdeme. O tom skladišti se říká, že ho má pod palcem Stín (stejně jako o čemkoliv v tomhle městě co je nelegální a výnosné). Znuděný výraz v mé tváři najednou zmizel a místo něj se objevila čirá zvědavost. "Co je pravdy na těch legendách o Stínu?"

"Jen ty štěňata, o kterých si myslím že by je nějaký větší pes mohl zakousnout." řekla Min uštěpačně. I když byla poměrně laxní a ne tolik napjatá jako několik jejich kolegů, stále to byla jedna z Vrabčáků.
"Vše s časem." řekla jako odpověď. Očividně chtěla Jackobovi ukázat celou závažnost a velikost celé situace a věřila že by bylo lepší ukázat věci na místě, než mu je složitě popisovat.
Když přišla narážka na místní Legendu její krok se spomalil a úsměv na její tváři se lehce změnil.
"Chlapče ptáš se na moc otázek a jsou otázky na které je lepší neznát odpověď." řekla Min. Mohlo to značit že věděla a o koho jde a jestli je jeho indentita pravdivá a že radila Jackobovi aby se dál nevyptával. Stejně tak to mohlo značit že se ona sama radši na takové věci neptala.

...

Skladiště

Jackob i Min došli k budově u které bylo plno prostých lidí šachující s bednami ven a zase dovnitř. Bylo to tu rušné a na jednu stranu se dalo pochopit proč zrovna tady se ukrývalo jedno z překladišť pro černý trh. Ovšem stopování zde bylo o trochu těžší.
Vešli do budovy, uvnitř byla jedna velká ulice a po stranách mnoho polic a různých regálů. Min ho vedla tou ulicí až na samotný konec, poté vzala poslední ulicí doleva Přivítalo je schodiště směrem dolů. Ve sklepení byla pěkná zima, bylo zde plno sudů a očividně sloužili jako překladiště potravy či vína. Opět nic nesavědčovalo tomu že se zde skrývá překladiště černého trhu. Když přišli do rohu místnosti Min otevřela víko jednoho z větších sudů ve kterém se nacházel žebřík směrem do nižšího patra.
"Tak jsme tady." řekla Min poté co slezla dolů. Nacházeli se ve sklepě asi 4x4 metry velkém.
Jackob mohl vidět že z místnosti odkud byl vedla i chodba kamsi pryč. Mohl odtam cítit pořádný puch a bylo jednoduché si dovtípit že to vede do místní kanalizace.
V samotné místnosti bylo několik beden, otevřených vycpaných senem. Uvnitř většiny beden se stále však skýtalo zboží. V jednom byl jakýsi prsten, v druhé meč, ve třetí obraz a v další nějaký šutr, u kterého by Jackob přísahal že pulzoval. Všechny ty věci měli cenu několika stovek zlaťáků.
"Jediné co chybí bylo támhle." ukázala Min na obraz, ze kterého bylo vyříznuté plátno.
"Tohle bylo celá minulá zásilka. Obraz patřil jedné vdově a byl oceněn na nějakých 200 zlaťáků. Nic za co by někdo riskoval krk." bylo na ní vidět že i ona sama nechápe proč by někdo takovou cetku.
"Ten kdo to udělal věděl o všem, přišel skrz skladiště, odrovnal dva z našich strážných, potom ty co byli uvnitř..." řekla a přitom ukázala na ke vstupu do kanalizace kde byla vidět zachlá krev... "a zdejchnul se pryč."

Rychle jsem projel celou místnost a veškeré zboží pohledem. "Je tu víc věcí s pravděpodobně větší hodnotou a některý z nich jsou dostatečně malý a lehký na to aby si je ten kdo tu byl odnesl i s obrazem, přesto si zloděj odnesl pouze obraz. To může znamenat víc věci ale tři jsou nejpravděpodobnější.
1. Buď byl obraz špatně oceněn, ať už náhodou nebo úmyslně a měl několika násobně vyšší hodnotu než si myslíme ale potom by bylo zbytečný ho krást stačilo by ho koupit a obratem prodat takže by se náš zloděj musel bát že se zjistí pravá cena.
2. Prodej obrazu nebyl to po čem zloděj šel a bylo v něm něco nějákým způsobem ukryto.
3. Obraz vzal někdo kdo o něj měl zájem ale nechtěl nebo nemohl za něj zaplatit. V tu chvíli je dost pravděpodobná citová vazba na ten obraz. Víš co na něm bylo?
A pak je tu otázka společná pro všechny body je někdo kdo měl zájem o ten obraz?"

"Jop došlo mi, že brodit se ve sračkách se ti chtít nebude." řekl jsem a oplatil mrknutí. "Mimochodem je tam vidět nebo mi dáš pochodeň?" a protože to byla spíš řečnická otázka už jsem se po nějáké začal poohlížet.
Poté jsem se již se zapálenou pochodní vydal do kanálu. Smrad nebyl tak hrozný jak jsem čekal, upřímně některé z ulic města smrděly hůř. Hledal jsem jakoukoliv stopu která by mi prozradila cokoliv o někom kdo tudy prošel a postupně jsem zkoumal stále hlouběji.

Hledat těla v moří mi přišlo zbytečné, raději jsem se rozhodl pokračovat podél lana dál do hlubin. Po cestě mě napadla ještě další možnost toho co se stalo a sice to, že mohlo jít o někoho z cechu kdo se dostal do finančních potíží.

"Zdravím vy jste nová hlídka?" Tak něják jsem předpokládal že na někoho z cechu dřív nebo později narazím, ve skladišti je pořád spousta cenných věcí a nechat je bez dozoru by byla blbost. "Mimochodem nevíte kdo dorazil na místo po krádeži jako první?"

"Jo, Gert a Vulae." řekl mladší muž a ukázal prvně na sebe a poté na svého společníka. Nevypadali vůbec podezdřivě a Jackob mohl přísahat že už je koutkem oka zahlédl včera na základně. Když přišla otázka na to kdo prošel první po krádeži. Gert se podíval za sebe ovšem jeho společník jen pokrčil rameny.
"Hm... my jsme neměli stráž při tom kdy se to stalo. Takže ti v tomhle jen těžko pomůžu."

Trochu mě to mrzelo ale víceméně jsem zápornou odpověď čekal. "Tak jo rád jsem vás poznal chlapi. Jen pro info kam přesně vede ten žebřík? Abych nebyl překvapenej kde se objevím." a už jsem začal lézt nahoru.

"No posluž." řekl Gert, který se ani nepokoušel Jackoba zastavit. Přeci jen měl tetování na ruce a každý z cechu mohl projít bez sebemenší úhony. Tedy do části do které se Jackob teď chystal vstoupit.

...

Když se Jackob dostal do vyššího patra budovy uviděl krátkou chodbu, ve které bylo několik krabic totožných s těmi v předchozím skladišti. Bylo jich o hodně méně a byli prázdné. Jackoba přivítal neznámý hlas ovšem známý obličej.
"Zdravím." řekl muž kterého Jackob viděl včera u stolu. Byl to ten muž který si vzal Malika pod svoji "ruku". Nekoukal se však přímo na něj jelikož se přehraboval v krabicích čili si ho spletl s nějakým "poslíčkem"
"Už bylo na čase... přepokládám že onen kámen už přijel?" zeptal se Jackoba mluvíc stále do zdi. Když nebyla odpověď tak se otočil a uviděl Jackoba.
"Ou... co potřebuješ?"

"Jestli myslíte ten co vypadá že pulzuje tak ano." zkusil jsem mu dát odpověď na jeho otázku.
"Ohledně toho co potřebuju tak s Min hledáme někoho kdo sebral jeden obraz a zabil stráže. O to zvláštnější že zmizel pouze obraz oceněnej na 200 zlatejch. Asi nevíte co na něm bylo zvláštního?" Vážně mě zajímalo čím byl obraz tak speciální že zloděje nic jiného nezaujalo na tolik aby si to vzal taky.