Drelm

A tak se skupina utábořila. Zatímco Narrein hřebelcoval jeho koně tak se Armillian bavila s  
"Sá .... Dobře. Jen bys měla vědět že elfština městkských a elfů z drelmu se lišší. Tak můžeš mít nějaké mezery když se setkáš s městským elfem a naopak..."
Dnešek byl tedy ztrávený učením elfštiny.... Začalo se tím že Armillian popsala jazyk a jak se tvarují slova. Quinn se uměla po dnešku představit.

Elvish competency: 1/21


Na druhý den skupinka vyrazila. Válka o sobě doposud nedala vědět ale netrvalo dlouho a kouř a dým se začal objevovat na obzoru...
Narrein se napřímil v sedle. Sice v něm seděl již dva dny posobě ale jeho tělo vypadalo stále ve skvělé kondici a žádné otlačená stehna a nebo bolesti pozadí ho netrápili...
To Quinn na druhou stranu o sobě říct nemohla. Jí teď připadalo jakoby bylo z mramoru.
Les už měli za sebou a kouřů bylo několik před nimi. Byl to doslova dým a jasně to značilo že se jednalo o požár.
Když přešli přes horizont QUinn mohla vydět jak vesnice hoří v plamenech. Několik budov které do nedávna hostili vesničany teď plápolali ve velkém požáru který se šířil z okolního obilného pole. Quinn nevěděla která ze dvou stran se o to postrala ani jaký důvod byl za vypálením vesnice ovšem ve válce už moc důvodů není potřeba.
Armillian proměněná na laň si povzdechla.
"Válka vždy dělá nejvíce škody těm kdo se jí neúčastní."
Vesnice však bylo první co jim výhled z kopce poskytoval ale nebyla to poslední. Bitva se odehrávala několik stovek metrů na sever od ní. Dvě strany nesoucí prapor Griffa na sebe útočili. Kopí proti kopí se střetly ve vřavě zatímco šípy slítávali jeden na druhého. Bylo jich tam stovky ovšem zcela jistě se nejednalo o veškerou sílu, kterou rod Casey oponoval.
Byla by to bitva jako každá jiná. Nebýt čtyř Griffů s jezdci kteří prolítávali nad bojištěm a sem tam strhli nějakou balistu nebo se snesli aby uklovli hlavu jezdci na koni.
Dva grifové byli očividně na opačných stranách se dostali do bitevní vřavi vysokov oblacích. Křikot těch tvorů se rozlehl údolím a byl slyšet i na kopci kde stála Quinn.
Jeden z jezdců na černém Griffu měl očividně navrch. Jeho Griff byl o něco větší než ten druhý ovšem co získlal na síle ztratil na rychlosti.
Dlouho poletovali až se nakonec snesli k lesu který byl přimo pod kopcem na kterém se Quinn a její skupina nacházela.
Po chvíli se ti dva jezdci dostali do spiráli a nakonec se Quinn mohla vidět krev ... jak se jako déšť snášela na jehličnaté stromy.
Jeden z griffů měl v hrudi vražené kopí, zapištěl a s hlasitým křach sletěl k zemi.
Quinn viděla že poté co se griff zřítil druhý jezdec neletěl do lesa aby jezdce hledal, nýbrž se vrátil k bojišti aby pomohl své straně, která prohrávala, k vítězství. Navíc ještě zbýval další jezdec.
Armillian se podívala a řekla.
"Měli by jsme mu pomoci, možná to přežil." a k jejímu překvapení i Narrein řekl.
"Davra. Muž schopen ochočit takového oře... je hoden pomoci..."

Keď som ráno nasadla na koňa, na tvári sa mi objavil výraz, ktorý bol tak trocha na protest. Boleli ma nohy, stehná som mala ako z mramoru. Nebola som zvyknutá na až tak dlhé cesty v podstate bez prestávok. Možno som za posledné týždne znova trocha zmäkla. Predsa len, nebola som stavaná tak, ako napríklad Narrein.
Ako sme vyrazili, po chvíli na seba stopy vojny nenechali čakať. Videli sme dym. nejak som sa k nemu neponáhľala, no bolo to cestou. Ten bol stále hustejší a hustejší. Nakoniec sme vyšli na kopec, z ktorého sme mali dobrý výhľad, čo sa vlastne dialo. Dedina bola v plameňoch.
"Tak.. tam zásoby nedoplníme." Povzdychla som si. Celkom som sa tešila, trebárs na posteľ v hostinci. 
Môj pohľad nakoniec upútalo bojisko, ktoré sa nachádzalo kúsok od dediny. Dve skupiny s podobným praporom boli práve v sebe. Nikdy som nevidela bojovú vravu takto zblízka. Počula som údery kov o kov až sem, rovnako ako aj výkriky a podobne.
Nad vojakmi lietali jazdi na grifoch, majestátnych zvieratách. Raz som jedného videla aj na živo, no už som si nevedela spomenúť kde. 

Po chvíli pozorovania sa nakoniec situácia nevyvinula dobre pre jedného z jazdcov, ktorý sa aj s grifom zrútil do lesa, nachádzajúcemu sa pod kopcom, na ktorom sme stáli. Na slová mojich spoločníkov som len prikývla a popohnala som koňa, tohto jazdca nájsť. Možno to prežil, možno nie. Kto vie.

A tak vyrazili do lesa. Najít ho byl byl problém. Nebýt Armillian která jako laň zavětřila a vedla je lesem až k onomu Griffovi který když přišli byl na sklonku smrti. Jezdec který u něj stál měl v jedné ruce meč, v druhé štít na kterém se jasně leskl erb Grifa.
Na sobě měl modro/černé oblečení jeho rodu které se však i červeně lesklo na ruce. Vypadal že je ve skvělé kondici byť mu již bylo po 40ti.
Nebyl dokonce ani zraněn jelikož ho gryff musel zastínit a vstřebat náraz.
"Halt!" zakřičel na ně a připraven se mečem bránit. Když však viděl že to je poněkud podivná banda na vojáky zeptal s laní v řadách...
"Kdo...?"zamteně se na ně podíval. Laň se kolem něj prohnala ke Griffovi aby si prohlídla jeho zranění či se nedá mu pomoct.
Je slabý... hrozně. řekla směrem ke Quinn. Mohla bych mu pomoci ale potřebuju čas.
Muž který byl očividně omráčen mluvící Laní ale ne na tolik aby se pro potencionální záchranu jeho dlouholetého přítele nepokusil udělat cokoliv.
"Jak...? Pokud ho dokážete ... zachránit budu vám nesmírně vděčný nejdřív ale... Kdo jste?"

Armillian nás viedla za niečím, čo možno bola už len mŕtvola. Nakoniec sme dorazili k tejto dvojici. Netrvalo to dlho. Prehľadávať les by bolo horšie, než sa spoľahnúť na našu Satyrku. Bola naozaj užitočná, aj keď možno nie na priamy boj.
Ako sme sa priblížili k dvojici, v podstate na nás muž vyštekol rozkaz. Bol to nejaký rytier v modro-čiernom. A tak som zastavila, opraty koňa som položila na sedlo a oprela som sa s nimi o vlastné nohy.
"No.. očividné neznámy a dobrý samaritáni.." Bol to karhavý hlas. Gryf bolo krásne stvorenie, ale čo ak teraz pomáhame prehrávajúcej strane?

Narrein mlčel a místo toho pozoroval Gryffa. Byl tím stvořením vyloženě uchvácen. Vždycky je obdivoval, byť je viděl jen několikrát předtím.
Armillian se proměnila na formu elfky, napadlo jí že mluvící laň už mohla být příliš a Satyr by mohla být ta poslední kapka... a začala léčit toho gryffa.
Casey se na to celé díval s otevřenou pusou a z jeho stavu ho vytrhnula Quinnina odpověď.
Chvilku se na ni koukal jako na gryfa a poté mírně sklonil hlavu na znak omluvy. Jeho otec mu vždy říkal že pokud chce od někoho znát jména měl by začít tím svým. V tom šoku však na to prostě zapomněl. Odkačlal si a začal.
"Ehm... Já jsem Jaimie Casey. Prvorozený syn Luceria Casey a pravoplatný dědic zdejšího kraje." řekl nakonec aby bylo vidět s kým že mají tu čest. Mohl lhát ovšem s tím jak vypadal a s raněným Gryffem po jeho boku je velmi těžké ho označit za lháře.
Lucerius si hlasitě oddechl a podíval se kolem na ně.
"Vypadá to že má léčka vyšla, byť stála hodně." řekl a povzdechl si. Poté se však zamyslel nad celou jejich situací a věděl že není zrovna dvakrát dobrá a tak se podíval na jedinou potenciální pomoc která ho ze situace mohla dostat.
"Dobří samaritáni, pokud vaši dobroty můžu ještě chvíli využít sám bych byl napospas kdokoliv mě zde najde jako první a já se můžu modlit k Rhazienovi že to budou muži z mých řad."

Pozorne som ho pozorovala zo sedla môjho koňa. Cítila som sa celkom veľká. Pokojne som ho tu teraz mohla zabiť a ukončiť tak vojnu, zachrániť stovky ďalších životov a ešte k tomu byť aj na dobrej strane so stávajúcim rodom. Bola to situácia, z ktorej som mohla veľmi vyťažiť pre svoj vlastný rod. Narrein, ak sa ku mne náhodou obrátil, v mojich očiach mohol vidieť istý záblesk, ktorý pravdepodobne postrehol aj Jaimie. V ten moment mu mohlo dôjsť, že predsa len nie sme len nejaký cestujúci.
"Lord Jaimie Casey..." Zopakovala som potichu. Neusmiala som sa, aj keď som mala sto chutí.
"Meno mojich spoločníkov je pre túto chvíľu irelevantné, no moje by ste poznať mal, Lady Quinneth Clarifel." Na chvíľku som sa odmlčala. Možno mu mohla dojsť vážnosť situácie. "Asi chápete, že pomôcť vám by pre mňa a moju rodinu predstavovalo isté riziko, ktoré som si nie istá, či chcem podstúpiť. Jednoduchšie by bolo vás vydať vašemu bratovi, ukončiť tak vojnu a získať tým jeho priazeň." Nastal čas na diplomaciu. Ako učitelia hovorili, vždy vyťažiť zo situácie čo najviac.

Jaimie se zasmál. Ne jejím jménem ale jejím vystupování. Nedivil se jí že se snažila vytěžit ze situace ovšem věděl že v téhle situaci byla jen jediná možnost jak může získat.
"To ovšem předpokládáte že bitva vzadu vzejde vjeho prospěch. Pokud najdou mé vojska moji maličkost dříve než ty bratrovi budu si pamatovat vaše slova slečno. Proto bych si dával pozor jak je použijete."
Odmlčel se podíval se na ní. Byla v něm vidět jistá noblesa. Připomínal jí otce... Ovšem byl více elegantní. Se slovy to uměl o mnohem víc.
"Jediná možnost jak získáte je že mi pomůžete. Pokud by přišla bratrova vojska bez vaší pomoci budu jak říkáte mrtev a bratr rozhodně není ten typ člověka který by vám zaplatil za práci kterou by hravě zdolala jeho družina... A navíc... by jste jistě zjistila že i bez Gryffa bych možná pro vás byl těžší protivník než se zdám. Byť bych byl nepochybně proti mágovi..." Armillian a Narrei se starali o Gryffa. Armillian od něj potřebovala pomoci aby mu odlehčil křídlo na kterém si ležel a tak ho bylo nutné převalit na stranu.

"Riskantná možnosť, ktorá ma rovnako môže niečo stáť. Viem si predstaviť že váš brat by nebol nadšený, keby že sa dozvie o mojej pomoci vám. Zatiaľ nevidím, ako by bolo menej prospešné sa do celého tohto konfliktu už viac nemiešať." Na chvíľku som sa znova odmlčala. Stále mi v podstate nič neponúkol. To s dobrými samaritánmi bol skôr vtip, mierený na to, ako sa Armillian vždy vrhne niekomu na pomoc, bez rozmýšľania o následkoch. "Rada by som vám pomohla Lord Casey, ale potrebujem vedieť, že to nebude na zmar.. a že sa oplatí tento risk podstúpiť."

Jaimie kývl. Byť to nebylo na něm vidět nějakým úsměvem či nějakým studem, potěšilo ho že ho oslovila jako "Lord".
"Nikdo nemusí vědět že Quinneth Clarifel dostala Jaimieho Caseyho z nesnází." řekl Jaimie prostě a pokrčil rameny. Poté však dodal aby si to Quinn špatně nevyložila.
"Nikdo kromě Jaimie Caseyho a Quinneth Clarifel." dodal. Poté ukázal na zvíře za ním a opět začal.
Dostaňte mě a gryffa na nohy a poskytnu vám potřebné prostředky a pokud válka půjde v můj prospěch tak se spolehněte že mám dlouhou paměť." les byl zatím tichý bez vojsk a nepřátel ovšem na jak dlouho neví nikdo.
"Zatím se můžete ubezpečit že můj bratr má za to že se do lesa zřitil můj syn a já stále lítám někde nad bojištěm, pokud jsou bohové dobří. Já a můj syn jsme lítali ve zbroji toho druhého a na Gryffech toho druhého. Můj syn je omnoho lepší bojovník než já... proto jsem doufal že si ho bratr vyhlídne jako slabý cíl a bude překvapen... Hold někdy se karta otočí na špatnou stranu..." řekl a odmlčel se. Z jeho hlasu bylo jasné že je klidný relativně se spoléhá na hlavu ovšem jeho postoj značil že byť označil svého syna jako "omnoho lepšího bojovníka" tak to byla pokora v sama sebe.
"Proto pravděpodobně nepošle takové kvanta vojáků... na druhou stranu můj syn...."

Povzdychla som si. Zaprela som sa do sedla rukami, vyhodila som z opratou obe nohy a šikovne som zoskočila k zemi. Podišla som až ku Lordovi Casey, ktorého som si chvíľku prezerala. nakoniec som k nemu predsa len natiahla chrbát mojej ruky. Nebola som chlap, nepodám mu ju ako jeden.
"Tak sme teda dohodnutý. Aj tak by som tých dvoch natvrdlivcov nepresvedčila, aby toho Gryffa nechali zomrieť. Radosť vás osobne spoznať, Lord Casey." Usmiala som sa tak, ako to vedelo len málo dievčat. Teda málo dievčat môjho postavenia. Bol to úprimný úsmev. Taký, ktorým vás obdaruje dedinské dievča, keď sa jej zapáči nejaká lichôtka.

Jaimie zastrčil mež do pochvy a poté s grácií políbil nataženou ruku
"I Vás mylady, byť bych byl raději kdyby okolnosti našeho setkání byli příjemnější." poté lehce našněroval nitky na štítu aby jej lépe utáhnul k ruce.  Quinn věděla že tak bojovali jezdci na koních. Aby mohli mít šťít a zároveň držet otěže. Pravděpodobně podobné platilo i pro Gryffa.
Jaimie se smutně podíval na zvíře které léčila Armillian a povzdechl si.
Jeho chováni k tomu Gryffovi se nedalo označit za lhostejné. Ovšem bylo jasné že kdyby tam ležel jeho Gryff byl by jak na nožích.
"Doufám že vaše přítelkyně mu dokáže pomoci. Julian by byl zničen." řekl s narážkou na jeho syna.
"Prozatím co kdyby jste mi řekla něco o sobě? Co vás přimělo jít do ohně války? Na Beaumont vedou i bezpečnější cesty."

Stále som sa usmievala. "Zdieľam váš názor Lord Casey. Možno keď tento Feud skončí, stretneme sa za príjemnejších okolností." Ruku som po pobozkaní stiahla a len som sa postavila vedľa Jaimieho, ktorý sa na Gryffa smutne pozeral. Mal starosti. No starosti mal aj Narrein a ten Gryffa pravdepodobne nikdy nevidel. Chcela som sa spýtať, koľko má ten jeho Julian rokov, no mohol by si to zle vyložiť. Ako nebodaj nejakú implikáciu toho, že som stále nezadaná.
"Možno tak nevyzeráme Lord Casey, ale ja a moji spoločníci sme započali expedíciu na Scorn. Keďže nám ale chýbajú isté prostriedky, rozhodla som sa cestu viesť cez kráľovstvá a postupom času nazbierať ako vlastné skúsenosti, tak aj ďalších možných členov či poznatky o tom mieste." Povedala som popravde. To čo sme tam chceli nájsť, som mu neprezradila, keďže som sama tento cieľ zatiaľ nepoznala.

"Tak vidíte. Pokud na konci tohohle všeho budu stát živý a zdravý máte mé slovo že odsud neodejdete z prázdnou." řekl Jaimie a poté se podíval po dvou společnících. Byť jeho rod byl téměř důvodem proč se elfové stáhli do lesa, Jaimie jako takový neměl problém s tím když mu nějaký z nich nabídl pomocnou ruku, jen se dvakrát zastavil nad tím zda nemá nějaký vedlejší účel.
To ten druhý ho zajímal. Narrein byl pro něj někdo kdo byl v tomhle konci království absolutně neznámý. Málo kdy se tu procházeli lidé s tmavou pokožkou a valná většina z nich byla obchodníci.
"Máš zajímavou společnost. Tolerance je ctnost, byť se musím příznat že jí nemám tolik, kolik bych měl." řekl Jaimie. Nebylo se divit. Quinn že i když lidé napáchali mnohá zvěrstva uvnitř lesa tak stejnou mírou udělali elfové mimo něj. A ti lidé byli podaní a strážní přátelé.

Neprekvapovalo ma, že by ma chcel odmeniť, aj keď by to mala byť len nejaká banalita. Lordi neradi ostávali niečo dlžný druhým ľuďom. "Budem sa tešiť." Odvetila som mu, no moja pozornosť bola stále venovaná Gryffovi. Rozmýšľala som, koľko jej asi bude to vyliečenie trvať. Len som prikývla na jeho ďalší dotaz. "Narrein je môj učiteľ boja, a Armillian no.. je z Citadely. To ona je pôvodným zakladateľom tejto expedície, aj keď sme sa nakoniec dohodli na tom, že ju budem viesť ja.. so zjavných dôvodov." Aspoň pre mňa boli zjavné. "Na Citadele až tak nezáleží na tom, kto si.. alebo čo si, ako na tom, čo dokážeš."

"Rozhodně obdivuhodný institut.." Kývl hlavou a poté už moc neřekl. Jen sem tam nějaká narážka na to jak probíhá válka a jak se daří s Gryffem...
Armillian řekla že to bude na dlouho a vskutku to tak bylo. Šlachy na noze byla jedna věc ale díra skrze tělo od kopí druhá. Naštěstí pro Gryffa se vyhnula všem nepárovým orgánům a jediné čím prošla byla pravá plíce.


O deset minut později se les probral k životu a jak už to tak bývá bitva dorazila k nim. Obě armády se poslali několik stovek mužů do pozadu aby pročesali les a tak našli padlého jezdce. Jedna za účelem ho zabít a druhá ho zachránit.
Jak skutečně však Jaimie řekl zachránců bylo více.
Tak či tak jejich pozici zatím nenašli ale nebude dlouho trvat dokud jedna strana tak učiní.
Narrein stuhl koně uvázal poblíž padlého gryffa a řekl Quinn aby udělala to samé.
Poté si vzal kladivo a štít a připravil se.
Jaimie si nasadil přilbu, která předtím maskovala jeho vzhled, aby stále hrál roli jeho syna.
Poté si vytáhl meč se štítem a čekal dokud někdo nevyrazí.
A skutečně přišli.
Lehce odění muži v černé barvě s černým gryffem. Muži jeho bratra. Les byl hustý a tak chodili po skupinkách v pěti. Když je uviděli měli zahulákat na roh a upoutat pozornost že je našli. A tak skutenčně udělalali. Quinn věděla že od té chvíle se sem povalí další nepřátelé i když tihle padnou. Musela jen doufat že jejich strana nebude daleko pozadu.
Jaimie zakřičel a s Narreinem se bok po boku vrhli na ty dva muže. Měli sice kopí ale ani pro jednoho z mužů to nebyla věc cizí a tak je hravě odstrčili stranou a sekli ty kdo je nesli.
Armillian byla celá z toho nesvá, ovšem chtěla tomu jezdci pomoci už jen pro krásu toho zvířete a tak mlčky seděla prozpěvovala dále.
Tři další muži stáli opodál, jeden s mečem a štítem šel proti Quinn zatímco dva natahovali luky aby se postarali o Narreina a Jaimieho.

A tak sme čakali. Armillian mala pravdu. Trvalo to dlho, až moc dlho. No zranenia Gryffa boli omnoho vážnejšie než to, čo som mala napríklad ja, ten elf alebo môj kôň. Keď sa bojová vrava posunula bližšie k lesu, Narrein mi povedal, aby som si stranou uviazala koňa a tak som tak aj spravila. Vytiahla som z pošvy meč a s povzdychom som sa pozrela na stále aktívnu runu, ktorá sa na ňom nachádzala. Nemala mi nijak výnimočne pomôcť, oceľ bola len o niečo tvrdšia..
Nakoniec predsa len prišli. Objavila sa prvá pätica mužov, ktorá na našu smolu nebola od našeho nového spojenca, ale od jeho súpera. Moc sa mi do boja nechcelo. Vyzeralo to tak, že som sa mala postaviť jednému z mužov, ktorý mal u seba štít. To bola celkom výhoda. Nechcela som na jedného súpera minúť celý môj repertoár kúziel, a tak som začala v hlave vyberať. Sama som rukou pevnejšie zovrela meč. Bolo mi jasné, že na blízko by som proti štítu jednoducho neobstála. 
Druhá ruka mi zaiskrila manou. Keď som prsty roztvorila, znova som vytvorila familiára v podobe manového wyrma. Ten sa len lenivo plazil vo vzduchu, vedľa mňa. Až kým som teda nepoukázala na muža, po čom sa do neho v rýchlosti pustil. Ja som sa rozbehla za ním. Mala som v pláne spraviť jednoduchú vec. Nechať Wyrma, aby sa zahryzol do jeho štítu a trhol s ním na stranu, po čom by som sa mu ja snažila bodnúť do mečom do tváre. Neverila som, že s ním prerazím jeho Gamberson.

Když se mu Familiár zakousl do štítu nevěděl co si má počít no musel se bránit jejímu výpadu a tak co jiného než štít pustit. Vzít meč do obou ruk a upustit štít.
Poté odklonil mečem její úder a poslal úder směrem na její hlavu, aby jí zasadil ten smrtelný zásah.
Narrein a i Jaimie se vztyčeným štítem a lehce pokrčení šli se schovat za stromy aby na ně ani jeden z nich nemohl. Narrein si všiml toho tvrďáka ze štítem a tak se z pohyboval mezi úkryty a šel dál k ní.
V lese to poté začalo být ránami. Družiny z dvou rozdílných stran se totiž blížíili k onomu rohu a tak na sebe už nejedna z nich narazila. Mezi oběma stranami teď došlo ke konfliktu.
Další dva muži na nepřátelské straně narazili dorazili s meči v rukou na nedaleko ke Quinn a její družině ovšem i Jaimieho muži se pomalu dostávali jelikož i modř se začala míhat mezi stromy.
Oba z černých se rozeběhli k Jaimiemu aby ho dostali. Přeci jen byl jejich cíl.

Môj wyrm bol úspešný v tom, aby mu zobral štít, ktorý v momente trhnutím hlavy odhodil od nás niekam ďaleko. Môj útok však nevyšiel tak, ako som očakávala. Mečom mi trhlo do strany po tom, ako mi ho odklonil a ja som meć len tak tak pritiahla k sebe na čas k tomu, aby som spravila strechu a odklonila jeho úder na stranu. Bolo to niečo podobné, ako keď mi Narrein prvý krát dal výprask drevenými palicami. Rýchlo som odstúpila o niekoľko krokov, zatiaľ čo mi vo voľnej ruke znova zaiskrila mana. No bol to len klam. V skutočnosti zaútočil Wyrm, ktorý sa mu počas tohto stretu snažil dostať za chrbát a násldene mu skočiť zozadu po krku.

Úder se povedlo odklonit a jak už to tak bývá muži se zbraní nemají moc zkušeností proti magickým wyrmům.
Zakousl se mu tedy do krku a muž skoro zařval bolestí na celý les. Byl prakticky odkrytý k čemukoliv co by Quinn následně udělala.
Dva muži už byli u Jaimieho a bojovali s ním. Jaimie nemohl moc co udělat jen držet se za stromem v úkrytu od lučíšníků takže zády byl připraven odrazit údery štítem.
Narrein, který šel na pomoc Quinn uviděl že ji nepotřebuje tak se jako zuřící býk rozeběhl proti těm dvoum.
S křikem který dokázal nahnat strach do žil i nejvíce odvážného vojáka přerazil kladivem krk tomu co byl blíž u něj.
Na planinu teď vtrhlo dalších skupinka pěti vyrazila směrem od lukos
Quinn však neměla čas dlouho obdivovat tenhle chvat, jelikož se k ní blížili další muži. Tentokrát to však byli ti na její straně. Skupinka po pěti mužích stejná jako ta která je před chvílí strádovala se dostala ke Gryffovi.
Dva z lukostřelců u něj zaujali obranné pozice a ti co měli kopí a meč se hnali dál směrem k nově přicházející skupině ze severu.

Muža som už neriešila. Wyrm ho po zakusnutí do krku trhol k zemi, kde mu rozkusol krčnú tepnu a následne ho tam len držal, až kým sa prestal metať. Netrvalo to dlho. Ja som si všimla ďalšiu päticu ľudí, no vydýchla som si, pretože v podstate boli našimi spojencami. Nechala som mŕtvolu mŕtvolou a rozhliadla som sa po bojisku. Vyzeralo to tak, že spojenci prišli aj na druhej strane. Keď som spravila pár krokov do strany, všimla som si dôvod, pre čo sa Lord Casey kryl za strom. Dvaja lukostrelci, ktorý ho odstreľovali. Poukázala som na jedného z nich prstom a môj Wyrm po ňom v momente vyrazil. Sama som ruku načiahla nad seba, v dlani mi znova zaiskrila mana a ja som pomocou conjurácie vytvorila magickú kryhľu, ktorá sa rozletela na lučišníka, ktorého som práve mala na rane.

Lučíšník na kterého mířila krychla se sehnul na poslední chvíli tak že ho střela místo do hrudníku trefila do špičky přilby. Někdy je podivuhodné co lidé udělají ve chvíli kdy nepřemýšlí čiště. Proč se sehnout když můžete jíd do boku?
Každopádně tak či tak měl muž štěstí v neštětí jelikož se tahle krychla promáčkla železný plát a s hlasitým *dynk* se svezla po oceli a odletěla kamsi do dále.
Druhý muž na kterého skočil wyrm s ním zápasil jako s hadem, a i když přišel o tři prsty nakonec se mu podařilo druhou rukou vytáhnout dýku a vrazit ho tomu tvoru do úst.
Wyrm se ztratil za křaklavého zvuku vyprchající many a byl fuč. Bez prstů muž nemohl natáhnout tětivu a ten druhý měl tak rozmazané vidění že by netrefil stodolu kdyby před ním byla na dva metry.
Jaimie když viděl že je o ty dva postaráno vyrazil kupředu na útočící může s bojovým pokřikem vrazil tomu druhému do krku meč, když byl zrovna zaneprázdněn výpady od Narreina.
Jaimie poté viděl že se k němu dostali posili a zavelel na muže s kopím.
"ZŮSTAŇTE V KRYTU!  NECHTE JE PŘÍJÍT!" zakřičel hromovým hlasem který by k němu Quinn vůbec nepřiřadila. Jaimie věděl že hnát se do mírného svahu proti lukům a kopí byla sebevražda. Navíc on doufal že jeho syn poslal více jednotek a doufal že jakmile se Armillian podaří toho Gryffa postavit na nohy tak bude na jejich straně jasná převaha.
Z leva se k nim však blížila další trojice, tentokárt bez luků, oděná v černé.
Narrein se semkl ke Quinn a čekal po jejím boku na to co ona provede a nebo bude mít v plánu s touhle nově příchozí gardou.

Pocítila som, že moje spojenie s wyrmom zmyslo. To znamenalo, že ho zabili.. no nevyzeralo to tak, že by z tej strany naďalej lietali šípy. Až som sa strhla pri tom, ako zakričal lord Casey. Nebolo to na nás, ale na jeho mužov, ktorý ho aj poslúchli. Narrein sa postavil ku mne a ja som sa zamerala na mužov, ktorý k trojici mužov, ktorý k nám začali prichádzať.
"Myslíš že ich zvládneme? Pri troche šťastia nás tamtí lukostrelci nechajú na pokoji.." Spýtala som sa Narreina a utrela som si z čela pot. Aj by som si pomyslela niečo na štýl - co by som teraz dala za gamberson, ale po tom som si spomenula, že by som sa v ňom ani len nevedela hýbať.
Chytila som meč do oboch rúk a len som Narreinovi naznačila hlavou, že ideme oproti nim. Mohol si všimnúť, ako sa okolo môjho tela začala sústreďovať mana. V podstate som použila alternáciu samu na seba, odľahčila som sa, zvýšila som svoju odolnosť na ktorú som sa však moc neplánovala spoľahnúť a taktiež som zvýšila svoju obratnosť. Síce som mala pôvodne v pláne zvýšiť silu ale, to mi bolo na nič, ak by som nestíhala vykrývať útok. Následne som sa vydala k nim. Po ceste som sa ešte zohla k zemi po štít, ktorý vtedy wyrm vytrhol môjmu predošlému protivníkovi. Lepšie ako mať prázdnu ruku.. nie ?

Narrein jen kývl a na tváři měl děsivý úsměv. Bylo na něm vidět že si to užíval. Nebyl sice na koni tak jak by to pro něj bylo ideální ale nemohl si ztěžovat.
Štít si trochu pohodil v ruce a zakřičel na znamení útoku. Opět bylo vidět co se stane z morálkou když se na vás taková hora masa, s takovým děsivý vzhledem, žene bez ohledu na okolí.
Tři muži vytřeštili oči. připravili si štíty a meče.
Narrein do jednoho z nich vrazil se štítem jako beranidlo a ten nebožák padl na záda a kutálel se směrem dolů ještě nějakou chvíli.
Ti dva zatím jen nevěřícně sledovali jak rychle jejich společník byl posazen na zadek a než se vzpomatovali Narrein již jednoho z nich bral útokem a ten jen tak tak stačil vykrýt jeho výpad.

Na Jaimieho straně začalo přicházet více a více posil a stejně tolik nepřátel. Nakonec se ze svahu doběhla trojice těch mužů a Jaimie se slovy.
"CASEY!" a nebo "ZNIČTE TY ZRÁDCE!" si razl cestu do jejich boku a odlákal pozornost zatímco jeho muži šli s kopím do druhé strany.
Schovaný za štítem se od jeho přilby odrazil šíp který ho nechal lehce zmateného ovšem jeho rozptýlení pozornosti dokázalo jeho mužům poskytnout okno a tak se do zad mužům v černém zabodli bodce kopí a meče.
Další šíp však nalezl krk jednoho z přátelských kopijníků a tak Jaime zavelel.
"Štítová řada. Luky do krytu! Zamířit na nepřátelksé luky!"

Narreinov výkrik mal účinok aj na mňa. Začala som pociťovať istý druh lútosti, voči mojim protivníkom. Možno som sa mohla pokúsiť napodobniť jeho útok štítom, ale vedela som, že mi to nevyjde sakra.. bola som omnoho slabšia. Dokonca aj pomalšia. Vyrútil sa voči nim a ja som sotva za ním s tým ťažkým štítom stíhala. Zamerala som sa na muža, ktorý mi ostal. Buchla som mečom o môj štít a s hlasným: "Hej!" Som na seba snažila upútať pozornosť. teda mohol sa stále venovať Narreinovi, ale to by som ho kuchla od zadu. Meč som si dala do jednej ruky a štít som, aj keď len sťažka, držala v druhej, opretý o moje rameno. Spravila som zopár krokov dopredu, pripravená na útok. Mala som v pláne úprimne len odrážať útoky štítom a sem tam bodnúť do oblasti brucha, ak by sa mi zazdalo, že mám príležitosť.

Odpoutání pozornosti fungovalo jako kouzlo. Bylo vidět že tady se nejedná s žádnou elitou.
Mužova poslední slova byla .."Eh?" jako reakce na Quinnino "hej!" otočil hlavou snad jen natolik aby zanechal Narreina v periferním vidění a to byla všechno rozptýlení co jeho kladivo potřebovalo.
S hlasitým zaskřípání při kterém tuhnul mráz po zádech muži praskla lebka a jeho tělo jako hadrová panenka se s dírou v hlavě sesunulo k zemi.
Druhému se očividně nahnalo a věděl že tohle je pohraný souboj a tak upustil jak štít tak meč, padl na kolena a zakřičel.
"VZDÁVÁM SE! Vzdá..." to už však měl v srdci vraženou dýku kterou Narrein vytáhl tak rychle že si jí Quinn nevšimla do chvíle dokud neudělala díru v tom nebožákovi.
V lásce a ve válce hold neexistují pravidla...
A jak už si Quinn myslela že tohle bude vše... z boku se ozvalo Svist a poté "clang" jak se šíp zabodl do jejího štítu.
Z leva opět dorazila skupinka lidí tentokrát však za ní bylo více než dost nepřátel. 7? 8?
Muž který se povalil se konečně zvedl a místo toho aby utíkal na Narreina a Quinn utíkal směrem k jeho společníkům.

Jaimieho skupinka zatím shromáždila dostatek posil a jeho lučšníci se postarali o ty na kopci.
"NA KOPEC!" zakřičel a nechal své muže rychle vyběhnout nahoru aby se dostali do výhodné pozice.
Poté si všimnul že se na Quinn a Narreina žene docela početná skupina.
"VY ČTYŘI!" řekl a ukázal na muže nejblíže k němu.
"K Nim!" a ukázal na Quinn a Narreina
"Dostaňte je k nám!"

U Armillian a Gryffa se zatím zastavilo asi 10 vojáků kteří dohlíželi na to, aby "elfka" vyléčila toho Gryffa. Zatím jim nehrozilo nebezpečí, jelikož to bylo právě z její strany odkud se hrnuli přátelské posily.