Citadela

Poměrně mladý čarodě dnes dostala službu a termín. Většinou to byli poměrně dobří čarodějové, kteří chtěli šplhat hierarchii na Citadele a kdo ví. Jednou se mohli stát "Guides" a nebo přijít do rady. Ovšem většina z nich začínala jako poslíčci, recepční a nebo jako prodejci. Ne zrovna něco co by si většina egoistických mágů přála. Jednat s amatéry.
Proto dnešní Elf byl vyloženě nadšený z toho že zde měli dnes poprask. Kaze samotný byl snad třináctý v řadě a o chvíli později se za něj nahrnuli další lidé, čekajíc na svůj čas.
Elf si dával na čas. Přeci jen mu bylo jasné, že to není tak že když tyhle odjebe rychle tak že bude mít na chvíli pokoj ale naopak. Čím déle mu to bude trvat, tím dříve ho někdo vystřídá a tímto přestane být jeho problém.
Dělal tedy svým tempem a tak u něj byl každý dobrých 5 minut až na chlapíka, který si nedal říct. Z toho co Kaze slyšel se jednalo o tom že mu teče do jeho místnosti na citadele a že dožaduje aby mu to někdo zpravil na co mu Elf jen stále opakoval že za divoká kouzla neručí a že si bude muset za něco takového připlatit, což muž odmítal. Trvalo to dobrých dvacet minut než čarodějovi s vytopenou místností došla trpělivost a souhlasil se zaplacením.
Proto na Kazeho přišla řada až po dvou hodinách.
Když konečně řekl svůj návrh. Elf si jen povzdechl. Zase bude muset dělat kouzla. Jak otravné. Jak ponžiující plýtvat magii na tyhle plebejce. Oči mu protočili že na moment šlo vidět jenom jeho bělmo a poté zíral na nastavenou ruku.
"Aaahh..." řekl a skoro jako želva pomalu ukázal rukou na ceduli kde bylo jasně napsáno že "Členství stojí dvě zlatky, poté je člen obdařen runovým tetováním."
Když tyhle zlatky Kaze vyštrachal, což na mágově obličeji jasně objevilo dost velký výraz sklamání. Docela doufal že nic neměla. Doufal že se otočí a půjde si po svých. No co už.
Vzal tady ono "runové razítko" naplnil ho manou a přitiskl ho na nastavenou ruku.
Chvíli to studilo, poté to pálilo a nakonec se to rozzářilo manou. A bylo po všem. Na tetovačce se objevila runa pro desítku.
"Ah..." řekl chlapík poté a položil runové tetování a hodil mince do nějakého otvoru na pultu které s modrou září kamsi zmizeli.
Poté zaklepal zubami o sebe a opět s oddechem se zeptal.
"Budete chít místnost?" a pak vytáhl knihu, kterou on sám sepsal. Začalo ho štvát že furt musel říkat tyhle serepetičky dokola a tak napsal knihu, aby si ušetřil práci. Jak se říká... dej línému člověku těžko práci a sleduj jak ji zjednoduší.
Podal jí tedy knihu kde bylo vše o tom co Kaze potřeboval vědět. Bylo tam co může od místností očekávat. Nejvíce ho však zaujali tyhle možnosti

Kniha:

-2 Zlatky

Moja tvár bola.. no ťažko ju bolo prečítať. Sám som nevedel ako sa tváriť. Prvý krát som bol pravdepodobne príliš ohúrený na to, aby som sa s touto neochotou zaoberal. No možno ani nebola, lebo som tu išiel s mojim vtedajším učiteľom z rodu Clarifel. Ale teraz? Bolo ZJAVNÉ.. zjavné, čo si o mne už od pohľadu tento namachrovaný zasran myslel. Ono radšej som však bol ticho. Bol na tom pravdepodobne lepšie než ja.. aj keď vyzeral mladšie. Predsa len by tu nesedel keby mu nešlo o nejaký vyšší.. no niečo. Nejaký jeho cieľ, plán ako sa stať knihovníkom? Ako sa im dnes hovorilo? Kto vie.
A tak som len rezignovane poukázal prstom na základnú miestnosť za 10 zlatiek. Samozrejme rozdiel 7 zlatiek bol veľký ale, z 3x2 metrov by som toho nemohol spraviť moc. A keďže som bol niekto kto rád zhromažďoval sentimentálne somariny.. 
"To bude všetko." Dodal som následne a už som sa pomaly rozhliadal po vývesnej tabuli. Síce som mal v pláne najprv vybaliť svoje veci ale, nikdy nebolo dosť skoro na to, vrhnúť sa ako na štúdium, tak aj na veci popri tom.

Chlapík si od něj tedy vzal další peníze a hodil je do stejné díry. Poté mu jen přiložil další razítko k ruce a vytvořil Kazemu klíč k jeho místnosti.
Podíval se směrem za něj, poté na magické hodiny v átriu a zjistil že má ještě dvě hodiny tohohle všeho.
"Aaaah..." povzdechl si zatím co nějaký Trpaslík přicházel k němu s otázkou ohledně alchymie.
Kaze si mohl tedy dojít do svého bytu, který byl přesně takový jak ho kniha popisovala.
Jedna místnost s základním šatníkem. Kamená podlaha aji strop. V druhé místnosti byl jednoduchý stůl a dost místa na další serepetičky. Ona místnost byla cca 5x5 metru. A ložnice byla 3x2.

-10 Zlatek

Ďalśie razítko.. a ja som v rukách, resp na nej, mal kľúč od mojej miestnosti. 
"Teraz už len nestratiť ruku hm?" Povedal som so žartovným tónom hlasu. Ono s mojim šťastím? Ah vážne som dufal že táto orkyňa nemalá nejakú temnú minulosť, vďaka ktorej by jej po krku išiel nejaký Takeshi číslo dva. Následne som sa ale uhol z cesty trpaslíkovi, ktorý drístal niečo o alchýmii a vydal som sa smerom k "portálom". Respektívne dverám. Priložil som k nim ruku s kľúčom, a naśledne som vstúpil do svojho podlažia a našiel som aj svoju izbu. 
Bolo to niečo podobné, než čo som mal ešte ako Thomas. Aj keď som si ani za svet nevedel spomenúť, pre čo by som vtedy za niečo takéto míňal 10 zlatých.
"Pošetilé detstvo hm?" Spýtal som sa skôr sám pre seba, stále si snažiac zvyknúť na jemný tón môjho hlasu. Teda.. jemný ako jemný, ženský.

Trvalo mi tak pol hodinu, kým som sa vybalil a trochu som si tu popresúval nábytok podľa môjho gusta. Našťastie tu nebolo veľa nábytku.. a ani veľa pre istotu. No a po tom som chvíľu len oddychoval. Dal som zo seba cestovné oblečenie, prehodil som ho na truhlu a vybral som niečo viac civilizovanejšie a pohodlnejšie. A zaliezol som späť do HUB-u.

A tak už v pomerne jednoduchej voľnejšej košeli na šnúrku a pevných dlhých nohaviciach s vysokými botami, som sa zas raz objavil v Hube. Moje kroky ma zaviedli rovno k tabuli. Ono... aj keď som nehľadal nič konkrétne, nejaké point of interests som predsa len mal. Chcel som vedieť či sa neotvára nejaký nový "predmet", aj keď bola pravda že by som omnoho radšej začal špárať v necromancii, bol som trpezlivý a pamäť mi slúžila viac než dobre. Ďalšou z point of interest by boli oznámenia, ktoré.. by ma jednoducho zaujali. Ponuka práce? V alchýmii na mojej úrovne? Veľa ľudí tak vypomáhalo schopnejším alchymistom, ktorý nemali toľko času na robenie rôznych extraktov.. možno nejaké laboratórium? Kto vie. A v neposlednom rade som sa pozeral po verbovacích listinách u poniektorých z miestnych klubov, respektívne menších guíld.

Ohledně alchymie to bylo pasé. Mágové očividně neměli tak velkou starost o to aby jim někdo dělal prkotiny jako extrakty, když si je mohli koupit v obchodě v Aranulu, kde měli jistotu že budou fungovat.
Přednášek tu bylo opravdu dost. Kaze však musel přejít ty co měli nápis jako "pokročilé" a tak se musel zaměřit na hledání "Arcanu" a nebo úvodních lekcí.
Našel zde úvod do "Transmutation", "Illusion" a "Conjuration". Tyhle přednášky stáli 5,7 a 13 zlatek. Kaze věděl že každý mág si určoval své ceny a každý měl jinou formu jak si získal studenty. Někdo věděl že né moc lidí učí tuhle školu a tak si mohl dovolit jiné ceny. Jiný sázel na svoji reputaci aby mohl nadhodit cenu. Stejně tak to šlo i naopak a tak když jste byl "Nikdo z 12tého patra co učil Transmutaci" ... nezbývalo Vám než si účtovat pět zlatek. Přeci jen Transmutace byla základní magie.
Arcane tam nikdo nevyučoval. Možná by nebylo od věci si vystavit nějaký úvod do arcanu? Z toho co si pamatoval ale učebna stála 25 goldů pronájem na hodinu. Musel by si tedy rozpočítat jak moc draze by musel být aby nalákal lidi do učebny a kolik lidí by potřeboval aby se mu to vyplatilo.
Pak už tam byla otázka jen ohledně těch úkolů. Ty zabírali většinu tabule, která se táhle po obvodu kruhové místnosti.
Bylo tam stovky věcí ohledně stracených dětí, najítých bačkor, mluvících klobkouků, plovoucích podlah (doslova) a plno podobných serepetiček jako magický kovář co nabízel očarované wristy za krev jednorožce, byla tam čarodějka shánějící essenci vodního elementála za nějž nabízela 5 zlatek.

Vedel som, že to nebude ľahké. Ako som si prezeral tabulu, musel som nad tým stráviť pomerne veľa, veľa času. Minimĺane hodinu.. to naozaj minimálne. Bolo tu príliš veľa vecí, ktoré som jednoducho musel preskočiť pretože som ich považoval za zbytočné. 

Nakoniec som sa ustálil s niekoľkými zaujímavosťami. Za prvé tu boli tri kurzy, ktoré momentálne ponúkali rôzny mágovia. Bola pravda že by som najradšej išiel na všetky, no neveril som.. že to bolo reálne stihnúť. Ilúzie, transmutácie a conjurácia. Prvá ma zaujala čisto z toho dôvodu, že naučiť sa nejaký "charm", by mi naozaj pomohlo vyriešiť problém toho, kde a ako získať krv. Transmutácie zas bol základ ktorý som doteraz úplne ignoroval a conjurácia no.. quality of life.
"Fuck my life.." Povzdychol som si a len som sa cez prsty pozrel ešte raz na všetky tri zložky. Na druhú stranu.. tu boli len tieto tri zložky. A ja som sa rozhodol pre pomerne riskantný krok. 

"Yo.." Zamrmlal som na recepcii, teda až ako som sa dostal na rad. "Potreboval by som prenajať učebňu pre vlastnú prednášku." Pošúchal som sa na brade, a aj som chcel niečo dodať .. no nakoniec? Bol to risk. Nevedel som koľko to presne bude stáť no muselo to byť drahé. Navyše koľko tu tak mohlo byť nováčikov? Na druhú stranu Arcane neovládali všetci mágovia bolo to.. viac špecifické. Možno to osloví niektorého pokroćilého? Kto vie. Za pokus to ale stálo.

U recepce bylo opět docela nával lidí ale nová šichta, jiný člověk. Tentokráte to šlo mnohem rychleji jelikož za pultem stála čarodějka... tedy.. .čarodějky? Co měla několik kopií sebe sama a obsluhovala několik lidí naráz.
"Zdravím jak Vám mohu pomoci." bylo několikrát slyšet stejným hlasem skoro jak na běžícím pořádku od té dívčiny.
Jedna taková věta patřila i jemu. Když chtěl učebnu ohledně přednášky vytáhla knihu. Poté mrkla na jeho ruku a všimla si desítky. Bylo ji jasné jakou učebnu bude chtít.
"Ah... základní učebnu za 25 zlatek?" řekla žena a poté se ptala.

"Hmpf..." Prikývol som na súhlas. Oči mi pri tom trocha nervózne skĺzli k tým ostatným kópiám a ja som bol rád, že nedokáže čítať moje myšlienky. teda .. ak ich nedokázala čítať. 
"Yeah.." Pošúchal som sa na nose a pokúsil som sa nájsť niečo ako kalendár, prípadne sa rozpamätať na to, aký bol vlastne dneska dátum.
"Máte niečo voľné.. o také tri - štyri dni?" Dodal som žiadosť. Predsa len kto vie, koľko mágov si reálne denne prezeralo tabuľu. AK by som to o pár dní posunul, tak neumriem od hladu a mal by som väčšiu šancu, že mi tam niekto reálne príde.

"Ah... nechte mě se podívat." řekla dívka a Kaze si mohl všimnout že valná většina termínů byla přeškrkaná. Dnes tu bylo například plno. Dívčina přelistovala na stránku která určovala třetí den a ukázala prstem na volný termín jedné z učeben.
Tak či tak by měl problém tady něco vměstnat na zítra. No pár míst tu bylo.
" Za tři dny tu máme jednu ve tři hodin... Už nemáme." řekla když se objevil i na ní křížek. Kaze si všiml že za 3 dny je neděle což mělo možná co dělat s tím že tu bylo plno.
"Tak tu je jedna kolem jedenácté, za čtyři dny." pondělí bylo více méně volné.

Trocha nedočkavo som si ruky založil na hruď, naklonil som sa kupredu a tak nejak som začal pozerať dátumy spolu s ňou. Aj keď teda len.. z mojej pozície. Nesnažil som sa byť príliš invazívny. No bolo vidieť že som celkom nedočkavý. 25 goldov bolo 25 goldov.
"Oh.. aa.." Nestihol som dopovedať, keďže sa v momente termín zabral. A tak v momente keď mi ponúkla ďalší, tak som len jednou rukou buchol do stola.
"Beriem!" Vyhlásil som rozhodne  uvedomujúc si, že som bol možno trocha hlučnejší než by bolo slušné. But hey, v hube takmer všetko dovolené nie?
"Môžem nahodiť .." Spýtal som sa trocha neisto, palcom poukazujúc na tabuľu. zatiaľ čo som pomaly vyťahoval môj rýchlo sa míňajúci mešec, z vnútorného a náprsného vrecka košeli.

"Samozřejmě." Kývla mu na to prostě. A poté už chtěla volat další ale rozhodla se udělat i něco nad rámec jejích možností.
"Rada do života? Nelžite mágům s tím jaké je vaše poschodí. Platí se předem ale budou to stejně chtít ukázat. Piště rovnou kolik chcete za lekci. Stručně. Vaši lekci, vaše patro a kolik za lekci." řekla mu jednoduše, byť nemusela. Přišel jí jako příjemný chlapík a tak neměla důvod ho nějak podrážet.
"Další." ovšem neměla čas s ním tady dlouho tlachat.

Pomaly som sa vydal preč, no nakoniec som sa zastavil, keď ku mne ešte raz prehovorila. Neklamať mágom. Nemal som to v pláne no.. aj tak som sa na ňu usmial a zľahka, no bez slova som prikývol. Bol to taký znak vďaky. 
"See ya.." A v tom som zavesiť odkaz. Bolo to pomerne jednoduché. Niečo, čo mi povedala na rovinu. 
"| Arcane basics, teória a prax | 4 g. | Arlo K. | 10 poschodie | max 10 ľudí | " No a následne som ešte zadal kedy a kde sa lekcia mala uskutočniť. Schválne som zadal o jednu zlatku menej, než u maníka ktorý využíval transmutáciu. Síce Arcane nebol až tak "basic" ako transmute, no.. skôr som tam chcel ľudí prilákať. Prečo som dal limit 10tich ľudí? Za prvé som bol lacný, a za druhé limit podľa môjho názoru zvyšoval.. istým spôsobom lukratívnosť prednášky. Proste ten typ, už len z princípu, sa tam nedostane každý. AK sa mi prednáška naplní na 10 ľudí, tak si síce nezarobím toľko, koľko by som si zarobil pri 15tich alebo viac.. no reálne som si nemyslel že zvládnem 15tich aj niečo naučiť.. a išlo aj o moje meno nie? 

No a po tomto úkone som sa rozhodol vyčkať, až kým nezačne prednáška. No.. a ako prednášku som si vybral ilúzie. Naozaj som sa premáhal na transmutáciu ale.. tých tu ešte bude. Ilúzie mi prišlo ako niečo čo sa dalo zaradiť medzi pomerne známe školy, no také ktoré neaplikoval každý. A navyše by to naozaj vedelo pomôcť s mojim "upírskym" problémom.

A tak Kaze došel na místo oné přednášky mohl si všimnout že v místnosti nebylo moc lidí. Bylo zde 7 lidí v celé místnosti. Jak už to u mágů bývá byla tu velké diversita lidu. Sedl si na jednu ze židlí, která se s tichým puf objevila poté co překročil práh učebny.
Uvnitř učebny panovala docela zvláštní atmosféra, Kaze si dokázal představit že zrovna taková bude panovat před jeho lekcí.
Nikdo o chlapíkovi, který měl lekci vést moc neslyšel a tak nikdo nevěděl co čekat. Kolem viděl několik svých druhů. Nečekal že by zde v žácích potkal někoho zkušenějšího než on a kdyby, tak né o moc. Byli tu teenageři všeho druhu a tak si tu připadal se svým tělem ve středním věku jako rána na oko.
Také bylo zvláštní to, že na ně nečekal u dveří s tím aby zaplatili předem. Přeci jen to byl tak trochu standart a většina učitelů se bála že poté odejde někdo bez placení.
Kaze se navzdory všemu cítil skvěle. Nepřiznal si to doteď, ale tohle mu docela chybělo a tak v něm byla jistá dávka enthusiasmu a zároveň napětí.
Když padla celá hodina tak se dveře hlasitě zavřeli s prásk a ve třídě byla taková tma, že mu to připomnělo to co se stalo s Takeshim. Doslova neviděl na špičku nosu. Slyšel jak jedno z teenagerů začal křičet a další začal používat nějaký spell, který Kaze neznal.
Po chvíli tma opadla a před nimi stál excentricky oblečený muž s cylindrem na hlavě a se širokým úsměvem na tváři.
"Iluze!" začal prostě bez toho aniž by se nějak představoval a nebo aniž by udělal nějaký úvod.
"Jedná se o ovlivnění smyslů jiného člověka. Například." řekl a poté jednoduše zatleskal se širokým úsměvem na tváři a zmizel jim před očima. Učebnu projelo hlasité "whoa..." no věděl jak si udržet pozornost. Show, dont tell.
"Now... did I really dissapear? Nonsense! Im clearly here. You can hear me..."   řekl chlapík a poté chvile klid, dokud se neozvalo hlasité pištění jak jedné dívce zvedl vlasy do výšky a pohrával si s jejím účesem.
"You can feel me.. " řekl hlas zpoza té dívčiny a poté bylo ticho dokud jeden s Khajitů který seděl v učebně nezačal větřit nosem, jakoby něco ucítil a podíval se za své záda.
"You can smell me..." řekl očividně něco na co čekal že se stane a poté přešel stále neviditelný před učebnu.
"Ale navzdory všemu. Mě stále nevidíte pokud si to nebudu přát." řekl a široce se usmál. Bylo vidět že je měl úplně na lopatě a celá třída, včetně Kazeho hltala jeho každé slov.
"Neexistuje neviditelnost. Někdo jí docílí že láme světelné paprsky na sebe, někdo očaruje plášť který dělá co samý a někdo přinutí ... lesser minds k tomu aby si mysleli že člověk skutečně zmizel." řekl a ihned pokračoval.
"Mysl potřebuje stymul aby byla ovlivněna a nejednoduší stymul je zvuk. Další může být čich, chuť a zrak. Hmat bych... nedoporučoval. Opravdoví mistři tohlhle odvětví dokáží ovlivnit mysl bez stimulace. How do I know you may ask?" řekl a lehce se poškrábal na hlavě. A poté se podíval přímo na Kazeho a široce se usmál až mu přeběhl mráz po zádech. Poté ... to s ním najednou škublo. Jakoby se probral z nějakého hlubokého snu? Nevěděl to popsat. Viděl že většina třídy se tvářila stejně zmateně a tak asi nebyl jediný, kdo si tímhle pošel. Koukali se po místnosti, jeden po druhém. Pátrajíc kam zmizel ten chlapík sakra zmizel. Když v tom se otevřeli dveře a muž vlezl dovnitř.
"Because I was never here!... Or was I?" řekl muž, široce se usmál a hluboce se uklonil, načež více jak polovině lidem, těm mladším, spadla čelist na podlahu a většina třídy ho obdařila hlasitým potleskem. Chlapík se dvakrát uklonil hluboce, políbil ruku dívčině které předtím zvedal vlasy a poté došel před třídu.
Kaze si opravdu nebyl jistý úplně ničím. Chápal asi že polovina z toho byla magie a polovina z toho byla lež a teatrální akt. Ale ať se snažil jak se snažil nedokázal přijít na to co bylo co.
Poté procházel s nastaveným cilindrem kolem lavic a čekal až mu tam lidé dají sjednanou částku. Někteří mu tam dali o dost více než sjednanou částku a u těch se jen mírně uklonil a řekl
"Merci." poté přišel u Kazeho a čekal, zda si i on za lekci zaplatí.

Vstúpil som do prednáškovej miestnosti. Bolo tam cca 7 ľudí a všetko to boli pomerne mladý ľudia, ak nie rovno týnedžery. Už ako Thomas by som sa cítil out of place. Teraz? Keď som si to tak v hlave rýchlo prepočítal, mal som minimálne 23-24 rokov, v tele 30+. Ale na druhú stranu to bol aspoň handsome 30+ so životnými skúsenosťami..
"Bože klamú si takto všetci starý kreténi?" Povzdychol som si popod ľahké strnisko dosť potichu na to, aby som to počul len ja. No a sadol som si k pričarovanej stoličke. Prekvapilo ma, že sme stále nič neplatili. Teda.. sčasti ma to prekvapilo.

Dvere sa zrazu otvorili a ja som v momente dostal flashback z pár týždňov späť. Taká menśia trauma, vďaka ktorej som očakával že keď zas raz budeme vidieť, tak všetci prítomný budú ležať mŕtvy a ja zas započujem to "ahoj bratříčku" .. Nezľakol som sa ale tak, ako ostatný. No táto "tma" opadla a ja som pozorne očami zašiel po triede. Všetci boli stále na žive. Na chvíľku som privrel oči. Zhlboka som sa nadýchol a s výdychom som ich zas otvoril. Upriamil som ich na iluzionistu. Založil som si ruky na stôl pred sebou, oprel som si o ne bradu a pozorne som ho začal počúvať.

Jeho počiatočná prednáška.. no bola trocha zbytočná. Teatrálna.. niečo, čo uchvátilo hlavne mladších spolužiakov. Bol to rozhodne dobrý showman. Problém bol len v tom, že som zomrel už príliš veľa krát na to, aby som padol do kolien z týchto vecí. Nie že by som nebol impressed, bol som, len nie z dôvodu, kvôli ktorému som sem prišiel. I mean.. videl som podivnú bytosť ktorá dokázala vidieť môj "osud". Niekto z koho prítomnosti som sa išiel dosrať a koho hlas mi sám o sebe do dnes niekedy privádzal nočné mory. Toto bolo oproti tomu.. no. Bol som impressed, ale z iného dôvodu než z jeho ukážky ilúzie.
"Oh.." Povedal som si však skôr pre seba, pri prvej zmienke čo vlastne od ilúzie neočakávať. No a v tom zas raz zmizol, dvere sa otvorili.. a on z nich prišiel dovnútra. 

A prišlo na platenie za prednášku. Len som vybral z mešca mojich 7 zlatých a ako sa priblížil s klobúkom ku mne, tak som ich na chvíľku podržal nad klobúkom. Čisto pre to, aby som na chvíľku upútal jeho pozornosť.
"Ten Showmanship.. je súčasťou ilúzie alebo, je to len tvoja charakteristická črta hm?" Spýtal som sa ho a na tvári sa mi zableskol úsmev. Nebol nepríjemný, skôr taký lowkey amused. A následne som mu za túto hodinu, ktorá nás teraz mala čakať, zaplatil.

Celou tu dobu byl samý úsměv a dokonce i když přišel ke Kazemu vypadal stejně jako u každého jiného. No po té co se ho zeptal...
Chlápek ho očividně neměl rád po té jeho otázce, kterou považoval za stupidní. Prostě si od něj jen vzal prachy a pokrčil rameny. Měl rád pozornost a neměl rád když ho někdo rozebíral. Byl by radši kdyby mu zatleskal a stál tam s otevřenou hubou.
A tak odešel zpátky na pódium a začal se věnovat lidem který hltali každé jeho slovo a byli jím unešení než nad Arlem, který se tvářil že tohle pro něj nebylo nic nového a že na něj neudělal moc velký dojem.
Přednáška od té chvíle se zaobírala na mnohé použití illuzí. Vysvětlil na koho illuze nefungují a na koho fungují. Řekl například že je rád že tu není hodně Draenaii, jelikož ošálit jejich mysl je velmi obtížné. Poté už jen záleží na to jak moc je uvěřitelná iluze a jak je hloupý člověk, nepo příšera aby jí uvěřila.
Kaze si tedy mohl všimnout že chlápek se věnuje více lidem než jemu. Tak či tak tím jak se věnoval ostatním a ukazoval jim názorné kouzla na balíčku karet, docela dost toho pochytil. Nemohl říct že na hodinu sral jen když by měl Kaze nějaké otázky nebo by byl prostor na dotazy přešel by ho v řadě lidí.
Nakonec přišla chvíle kdy měl přípravené kouzlo na začátek.
"Tohle kouzlo, je něco do života na Akademii. Sem tam se hodí napsat něco pro Vaše oči a nebo pro oči vašich známých." řekl a ukázal jim trik jak napsat magický text, který dokáže přečíst jen ten kdo ho vytvořil a nebo ten kdo byl do illuze zasvěcen. Když jim poté všem kouzlo ukázal jak ho provést, včetně Kazeho, zakončil přednášku slovy.
"Nechť Vaše deníky zůstanou navždy soukromé." a se showmanským "puf" se ztratil.

+100 Illusion
+150 Illusion Spell: Illusion Script

Admin carried out 1 launched of one D20 :

4

Zhlboka som sa nadýchol. Tak nejak mi jeho pohľad naznačil, že sa mu moja interakcia s ním príliš nepozdávala. No nič.. bol to proste kus narcistického kreténa. Nebol som však idiot. Pravdepodobne to znamenalo, že sa na hodine bude venovať skôr ostatným ľuďom. A tak bolo na čase zapojiť moju vlastnú hlavu a snažiť sa z jeho výkladu skôr "ostatným".

Z hodiny som si podľa môjho názoru neodniesol toľko, čo by bolo hodného siedmych zlatiek. Ak ilúzie stali to čo grimoár tak som si radšej mohol kúpiť kópiu knihy a naučiť sa to sám. Na druhú stranu .. vlastne nie, nebola tam žiadna druhá strana. Akonáhle sa ozvalo "puf", tak som len zľahka otrávene postavil a vydal som sa spolu s ostatnými von. Napadlo ma spýtať sa na niekoľko poznatkov jedného z tých najväčších nadšencov, keďže sa im venoval najviac.. no čisté pomyslenie na to, že by som sa s tými bezmozgovcami musel zapodievať mi do krku vytlačilo žlč.. no a ja som sa vydal von.

Pred tým než som sa zastavil vo svojej miestnosti, tak som ešte napísal jeden z oznamov.


No a po tomto oznámení som naozaj začala posedávať v hube. Pochopiteľne som robil svoje veci. Mal som v pláne kúpiť si prázdnu knihu, do ktorej by som si mohol písať svoje poznámky, a následne pomocou môjho nového zaklínadla začať písať dôležité poznatky najprv z nekromancie, aby som na ne nezabudol.. no a po tom z hodiny ilúzie. 

Tento deň mi už do hubu nikto neprišiel, no.. môj plán bol stále v podstate nevychádzať z Arcanea a Hub striedať len za moju izbu. Potreboval som sa pripraviť. Jednou z vecí bolo šľahať arcanické výboje do mojich nepriateľov a druhá si hodinu aj pripraviť.

A ako čas plynul, nakoniec som sa ocitol pred miestnosťou, ktorá mala slúžiť ako moja učebňa na nasledujúcu hodinu. Povedať že som sa potreboval "vzchopiť" by bolo dramatické a nepresné. Skôr som mal na sebe stále pomerne pokojný, až zľahka ľahostajný výraz. Arlonova tvár bola na to ako.. stvorená. Hodina mala začať o desať minút no aj tak som vstúpil dovnútra. Čisto z toho dôvodu, že som jednoducho nemal čo lepšieho na práci.

A tak Kaze čekal na v učebně, do které se mu před začátkem narvalo 6 lidí. Bylo to docela dost pokud vezmeme v potaz že byl Kaze v podstatě o 5 poschodí výš než většina osazenstva. Bylo zde hodně absolutních začátečníků a několik těch, kteří prostě neměli více než 4 zlatky na lekci. Bylo tu pár lidí, to jest dva lidi, jeden Khajit s rezavým kožichem, jedna Argoniánka s černými skvrnami, Elf co byl poměrně starý oproti zbytku osazenstva a nakonec jedna Draeneika co vypadala jakoby zabloudila a dokonce se ho zeptala jestli je tu správně na úvodu do Arcane načež jí jen kývl. Když přešla práh.
Všichni si taky všimli toho boxu na placení a že je docela překvapilo, tedy ti o kterých věděli jak to tu funguje, třeba poctivá Draeneika, která očividně byla na první lekci, tam daly přesně 4 zlatky. Ti co byli víc ostřílení a všimli si že tam není bariéra, která by jim jinak zabránila ve vstupu, tam dali to co jim přišlo vhodné. Ano měli připravené 4 zlatky, protože čekali že to bude tolik stát.
Nejhorší byli dva lidi, kteří byli očividně kámoši, a když přišli k boxu jen si pomysleli, What a fool, podívali se jeden na druhého a rozhodli se tam nehodit nic. Přeci jen proč by měli? Při nejhorším je teď vyhodí a půjdou si po svých jinam. Při nejlepším... hey... free lesson.
Tak či tak tam měl od těch poctivějších +- odhadem teď 14 zlatek. Přeci jen někdo nedal celé 4 zlatky a ti dva, nedali nic.

Príliš som sa aspoň na teraz o zlatky nestaral. Aspoň teraz nie. Skôr som stál pred "učiteľským" stolom, o ktorý som sa v podstate opieral zadkom a bol som vysoko zaujatý kúskom neexistujucej špiny, ktorú som mal za nechtom. Pár krát som na osadenstvo hodil pohľad a keď sa ma niekto spýta, či tu je správne, tak som len prikývol a pohľadom som ich následne nasmeroval k stoličkám. A takto ubehlo nasledujúcich desať minút. 

Keď nastal čas, tak sa dvere prudko zatvorili, ja som sa vystrel a oboma rukami som tleskol do seba.
"Nuže." Prehovoril som k mojim poslucháčom pomerne nahlas. Celé to spočívalo v tom, upriamiť na mňa pozornosť. Ak sa medzi sebou zhovárali alebo podobne. Na tvári sa mi objavil ľahký úsmev a skúmavým pohľadom som si premeral moje publikum. Mal som tu poniektorých, ktorý vyzerali ako dychtiví učenci.. teda jednu takú.. zopár záprdkov, niekoľko ktorý zas vyzerali ako úplný začiatočníci.
"Ako ste sa už pravdepodobne dočítali, moje meno je Arlo. Nepotrpím si na príliš veľkých formalitách a verím, že sme všetci dostatočne vyspelý na to, aby sme sa zdržali rôzneho, neadekvátneho správania počas prednášky." Na chvíľku som sa odmlčal.
"Dobre teda, let us begin." V podstate som pristúpil trocha bližšie k nim. A vždy som venoval chvíľku pozornosti niektorému z nich.

Ako som tam stál, obe ruky som pomaly podvihol pred seba, dlaňami smerujúce k sebe.. no medzi nimi sa nachádzalo dobrých 30-40 centimetrov priestoru.
"Arcane.." Začal som vysvetľovať. zatiaľ čo z oboch mojich rúk začala iskriť surová arcanická mágia, vytvárajúc výboje medzi oboma z nich. Nakoniec som medzi oboma rukami vytvoril pomerne stáli "prúd" arcanických iskier. V podstate "Ramz", len som ho nevypustil do okolia.. ale stále držal v rukách.
"... je najčistejšia forma ovládania magickej energie, tiež známej ako many. Je v neutrálnom postoji voči trebárs elementárnym mágiám..." Začal som vysvetľovať, zatiaľ čo modré svetlo vychádzajúce z "ramzu" poblikávalo a osvetlovalo moje pozorné oči, ktoré sa snažili zachytiť pozornosť ostatných študentov. "... pomerne jednoduché uchopenie základov, pomerne náročné na dosiahnutie istej .. mastery." Na chvíľku som sa odmlčal, čakajúc, či sa niektorý z nich nebude chcieť niečo spýtať.

Studenti kolem se každý choval jinak. Starý Elf spíše poslouchal to co Arno říká, jediní dva lidé se drápali v nose dokud si jejich pozornost nezískal názornou ukázkou poté se mu začli trochu věnovat.
Draeneika zapisovala téměř slovo od slova co říkal Arno do sešitu a tak se na něj moc nedívala, spíše měla nos v pergamenu na, který zběsile čmárala a od něj odtrhla hlavu až když se odmlčel.
Rezavý Khajit byl ten co první zvedl ruku v tom volném prostoru. Očividně tady nebyl poprvé a jeho klid a jistá serenita kolem jeho osoby značila jistou vzdělanost a inteligenci.
"Jaké jsou limity téhle školy a proč bych jí měl věnovat víc pozornosti než více běžné formě magie? Čím si tahle škola kompenzuje versitilitu? Přeci jen je to stále mana." nijak se nepovyšoval dotazem. Byla to očividně věc která ho zajímala. Měl už nějaký ten rok na citadele ale rozhodl se vyrazit do jiných polí studia.
Postarší elf hodil oko z Khajita na Kazeho, očividně zvědav jak odpoví.
Draeneika zatím ponořila nos do pergamenu zatímco dva mladíci se na sebe podívali a pokrčili rameny. Jasně značíc symbol "Víš co říkal?" načež ten druhý se zatvářil jasně typem "I dunno..."

Tak trocha pre každého... Názorná ukážka zabrala aj na dvoch vydriduchov, ktorý zatiaľ nič nezaplatili. Úprimne som si nemyslel, že tak po hodine spravia. Skôr vyzerali na štýl "free shit lets go". No moju pozornosť po mojej otázke rýchlo zaujal Khajit. Vyzeral.. inteligentne. Ako niekto, s ktorým by sa dalo debatovať. Rozhodne viac inteligentne než tí dvaja šupáci, možno na úrovni toho starého, ktorý si žil svojim vlastným svetom.
"Je to stále len "sila"." Odvetil som mu jednoducho. "Arcane nikdy nebude mať žiadny dodatočný efekt.. nespáli, neuspí.." Poukázal som na jednu z mojich rúk, v ktorej mi stále vibroval Ramz.
"Vyzerá to ako blesk, ale nie je v tom elektrina, takže nemá dopad na hlavu či nervy." Ramz sa zrazu vytratil do vzduchu. Nechcel som ho nikam vystreliť, a tak som ho nechal len.. pomaly vyprchať. Následne som si pośúchal dlane. "Môže sa zdať že keď niekam prepálite arcanický projektil, tak v tej danej veci vypálite dieru. No nie je to kvôli efektu ako pri ohnivej škole mágie, ale kvôli treniu." Hodil som pohľad aj na ostatných. Taký ten štýl - "túto informáciu by ste si mali zapamätať". No a následne som sa zameral práve na to, čím si to kompenzuje. 
"Arcane si to kompenzuje práve všeobecnosťou. Keď vytvorím štít.." Dlaň som si priložil k hrudi a šepol som slovo "borg!", na čo moje telo obalil manový štít. ".. tak je to skôr všeobecná ochrana. Ohnivý štít by bol ľahko spláchnutý vodou, no jeho obrana by bola kvôli teplu pravdepodobne efektívnejšia voči .. všeobecne tvorom alebo nepriateľom na blízko. Arcane štít je neutrálny. Nemá silné stránky.. nemá slabé stránky." Vysvetlil som mu svoj všeobecný výklad. 
"Rovnaká rovnica sa aplikuje aj na útočné kúzla. Nemá zvýšený efekt voči ničomu špecifickému, no na druhú stranu nemá ani žiadnu špecifickú slabinu. Jeho sila je aj jeho slabinou. Nevyhráte duel voči silnejšiemu súperovi, no neprehráte ho voči slabšiemu." To mohlo znieť zavádzajúco.. bolo to predsa zjavné ale, Khajit pravdepodobne vedel o čom hovorím. Mohlo sa stať že za istých okolností vedel mág poraziť silnejšieho mága kvôli jeho špecifickému druhu mágie. Napríklad slabší vodný mág vedel teoreticky poraziť silnejšieho ohnivého, no s Arcane sa niečo takéto nemohlo stať.
"Na druhú stranu je to manipulácia so surovou manou, a s manou manipulujeme aj v iných školách. Arcane vám môže otvoriť istú cestu porozumenia k ostatným školám." No a následne som sa zas odmlčal. V podstate sa spýtal na to, čo som chcel ďalej povedať ale, vôbec mi to nevadilo.

"Ďalšie otázky? Alebo môžeme prejsť k praxi?" Spýtal som sa triedy a venoval som im ďalší umierený úsmev. Taký trocha záhadný. Tešil som sa, ale nedával som to príliš najavo. Učenie ma bavilo.

Khajitovi výklad prakticky stačil a tak jen kývl. Už teď věděl že to pravděpodobně nebylo nic pro něj ale neměl mu to za zlé. Prakticky se rozhodl zaplatit za demonstraci a popis ve zkratce. Místo toho aby hledal nějaké složité knihy v Citadele na patře, hádal se půl hodiny s knihovnicí o tom co za knihu chce a poté seděl četl sto let starou knihu, která už je zastaralá a nepřesná. Takhle si hodinu sedne u výkladu a bude o trochu chytřejší.
Draeneika otázky neměla. Elf si jen mnul bradu a dva se na sebe nechápavě koukali a jen občas vyrušili hodinu nějakým smíchem a nebo podobnou prasečinou. Očividně jim pozornost u jeho výkladu opadla.
Argoniánka nedělala nic zvláštního. Jen ho v tichosti pozorovala a čas od času zkoušela podobné věci co naznačoval rukou.

Výklad bol teda ukonca. Chalanov ktorý robili prasačinky som si zatiaľ nevšímal, keďže to nebolo nič čo by priamo ohrozovalo moju hodinu. Aspoň zatiaľ. 
"Dobre teda, keď to sú všetky otázky, sám mám radšej prax takže.. sa posunieme k nej hm? Pochopiteľne sa ma môžete ďalej pýtať otázky, pokúsim sa odpovedať ako najlepšie viem." Po tom som sa na chvíľku otočil k tým dvom. ".. na relevantné otázky." Dodal som s ďalším úsmevom a ostatným som naznačil, aby sa postavily. 
"Ak ste v mágii nový tak odporúčam postaviť sa. Keď sedíde tak vám bránica tlačí na pľúca a horšie sa vám bude koncentrovať mana." Vysvetlil som a ak sa niekto rozhodol sedieť, tak som to v podstate ignoroval.
"Ako prvé vás naučím Ramz." A následne mi zas z ruky vyletel malý arcanický výboj, ktorý sa zastavil až niekde na streche. "Jedná sa v podstate o manifestáciu many vo vašej dlani, ktorú následne vypustíte na svoj cieľ." A použil som ho zas, tento krát do steny po mojej pravici. Zas som kontroloval silu tak, aby som to tu nezdemoloval. 
"Keď sa snažíte ovládať surovú manu, musíte si ju.. predstaviť, ako energiu, tekutinu, niečo ako vašu vlastnú krv." Rukou som spravil istý "znak", ako keby som sa v nej niečo snažil uchopiť, takmer. 
"Spočiatku budete potrebovať spraviť nejaký pohyb, toto je znak pre uchopenie. Môže sa variovať od jednotlivcov. Nesnažte sa ma skopírovať úplne do detailu. Ponorte sa do seba... mágia je pre mága prirodzená. Ak pred sebou nájdete stenu cez ktorú sa neviete pretlačiť, skúste ju skôr obísť.." No a takto to pokračovalo ďalej.

Mal som v pláne nechať ich skúšať vytvoriť arcanickú energiu a uchopiť ju v ruke. Pochopiteľne som na to išiel pomalšie. Nechcel som aby niektorý z nich prišli o prsty. Bol som trpezlivý, dokonca aj s tými mladými kreténmi ktorý mi spočiatku robili bordel. No a keď sa im to podarilo, zvyšok hodiny som im na striedačku robil živý terč, za použitia borg. Neveril som, že bude niektorý z nich hneď prvý deň natoľko skúsený, aby vedel moju ochranu preraziť. A ak by sa aj tak stalo, tak by som ich skôr pochválil než pokarhal.

A tak bylo po hodině. Byť si s nima dal práci a dělal vše proto aby mohl tak nakonec dva chlapíci nezaplatili 4 zlatky ale každý z nich tam hodil zlatku jednu. Někdo by řekl že to byl dick move... ale kdyby jste se podívali do zrcadla... dokážete říct že by jste udělali něco jiného? Přeci jen to bylo docela na Kazem že si na to nedal pozor a v podstatě neporušili žádné pravidlo.
Ostatní dorovnali to co měli. Konkrétně Argoniánka která byla zpočátku na vážkách ale ke konci ji hlodalo dobré bidlo a tak nakonec dorovnala zlatkou ty tři co tam hodila na začátku.
Elf a Draeneika hodili to co měli už na začátku a Khajitovi peníze šli v ruku v ruce a tak mu nedalo problém tam připlatit. Ze 4 zlatek se stalo 6.¨
Tak či tak většina z nich měla lehce dobrý pocit z téhle věci a tak o tom pravděpodobně řeknou svým kámošům, if they had any.

-5 Zlatek
+50 Arcane