Ryu no Yama

Jakmile však vytasil katanu a udělal Iado meč na to taktéž zareagoval. Plamen oranžovo žluté barvy se vydral z diamantu a obalil celou katanu do tohohle jasného žáru. Jakmile tak udělal svůj sek se z katany tohle vydralo bylo slyšet hlasité burácení a poté už jen viděl ohnivou čáru seku která vyrazila z jeho katany a přetnula obrovu nohu vejpůl. Obr teď měl několik vteřin kdy zůstal uvězněný ve vzduchu a jako písek se rozpadl a padal k zemi.
Kazehaya teď zahlédl skutečného parazita. Zakouslého do kotníku té dívky, asi třicet centimetrů veliká která jakmilie byla oddělena od země na moment zpanikařila a snažila se přeskočit na nejbližší terč, který byl u země.
Tím byl samozřejmě Kazehaya. Stalo se to zlomkem sekundy a ani nevěděl jak se to stalo ale než si to stihl uvědomit před ksichtem měl podivného tvora a několik stovek zubů a podivný dlouhý jazyk mu mířili na ksicht. Do kterého se mu zakousl.
Poté už jen mohl cítit jak mu kotníky obaluje zemina a černotu...
Dokud tedy neucítil ránu na obličej tak silnou že padl na na záda a jasné oslepující světlo.


"MERDA!" zaklel kdosi nad ním a uviděl neznámou tvář. Cítil také jak mu po ksichtu teče krev a věděl že nějaká byla jeho ale nějaká také rozprsklého parazita, kteráho vnitřnosti teď leželi všude kolem. Kazehaya si všiml že leží na zádech. Kolem něj Yoshi, Lawrence a někdo koho neznal. Byla to právě ta tvář, která byla doposud zabořená v Genositovi ale teď mu měla položené ruky na hrudníku a celá zářila zlatavým světlem které ho léčilo.
"Opatrně... v klidu." řekla mu dívka aby se Kazehaya uklidnil jelikož si to sám neuvědomil jak to s ním  šilo.
"Bude v pohodě." řekla nakonec dívka a otřela si pot z čela. Vypadalo to že byl out už nějakou chvíli.

+100 Sword

Nepamätal som si toho veľa. Vytasil som meč.. z meča vyšiel spolu s mečom plameň ktorý mi dopomohol preseknúť nohu obrovskému kamennému monštru.. a po tom? Pamätal som si rad zubov priamo pred mojou tvárou.. tubú bolesť..

A nakoniec som otvoril oči. Videl som zahmlene, aspoň spočiatku. Ako prvé som si všimol pomerne zvláštnu tvár, ktorú som nevedel popísať... nevedel som: "Čo to je.." ani "Kto to je", no bolo to hlavne kvôli dezorientácii. Spočiatku ma napadlo, že som zomrel a zas som sa reinkarnoval do nejakej inej krajiny, do tela nejakej bytosti, o ktorej som vedel úplné hovno. No tvár zvláštnej ženy, ktorá ma liečila ma.. celkom priťahovala.
"Ak je toto sen.. nechcem sa prebudiť.." Zamrmlal som pre seba a trocha z delíria. Avšak bolo to dosť nahlas na to, aby som sa za pár hodín na lodi za tieto moje slová najradšej prepadol pod palubu.
No začal sa mi rozjasňovať svet aj okolo tejto bytosti.. a ďalšie tváre som spoznal. Lawrence.. Shiro... takže tá žena musela byť Lawrencov fellow.
"Yo..." Zamrmlal som pozdrav, a no trocha ma pri tom zabolela sánka.

Yoshi, který byl jediný který mu rozumněl, se musel uchechtnout při té poznámce. Nejprve měl také podobný názor jako jeho "obživený" kolega ale teď už věděl že by nebylo moudré dělat podobné poznámky.
"Elle." představila se dívka a kývla na pozdrav když se zvedala ze země. Teď už neklečela a tak si všiml kopyt které měla na nohou.
Lawrence. Který stál po jejím boku se po dlouhé době usmál a podíval se na parazita na zemi a poté na Kazehayu.
"Jedna mrdka za druhou tenhle ostrov." pronesl kysele a dokonce si odflusl na zem, načež mu Elle vrazila facku a nastražila prst výchovně. Lawrence se musel znovu uchechtnout a řekl.
"No nemůžu říkat že by mě zrovna tahle část tvé osoby chyběla..." řekl a poté se podíval kolem.
"Tak jdeme odsud než se do někoho z nás zakousne něco horšího." poté pleskl Elle po zadnici která se po něm ohnala, načež se Lawrence musel sehnout k zemi aby neschytal druhou.
Elle očividně červená v ksichtu zakroutila hlavou a poté ho následovala pryč. Yoshi po tom jen natáhl ruku ke Kazehayovi a řekl.
"Yep... vím jak se cítíš." řekl mu když viděl ten páreček jak odchází ovšem poté řekl.
"Ale říkals že jich je tam víc že jo? Těch... exotickejch? Tam kam míříme?" zeptal se s úsměvem.

"Kazehaya.." Odvetil som a ako sa postavila, taktiež som sa pokúsil pozviechať na nohy. Kupodivu sa mi to aj podarilo. Keď sa ozval Lawrence, akurát som sa rukami snažil oprášiť moje nohavice od prachu. No stále som zaregistroval tú facku. A tak nejak .. "chápavo" som sa pozrel na Yoshiho. Vyzeralo to tak že táto bola zadaná. Smola pre nás oboch, čo už.
"Pozri kompas.." Pripomenul som mu. Predsa len čo ak tu bol ešte jeden? To by bola už fakt, že náhoda.
No vydal som sa za ním. S Yoshim sme v podstate tvorili závoj tejto malej party.
Pozrel som sa na Yoshiho a len som sa zasmial. 
"Je jej škoda nie? ten zadok.." Povzdychol som si a na chvíľku som sa zapozeral presne smerom k nášej zamilovanej dvojici. Ani som sa nedivil, že mi dal sotva 15 minút. Ja by som nečakal ani toľko.
"Hmm?" Na chvíľku som sa stratil v myšlienkach, takže mi trvalo, kým ku mne Yoshiho slová dorazili. Len som prikývol.
"Nikdy som nevidel niekoho ako ona, nikdy som nevidel ani tú.. vtáčiu ženu. Ale je ich tam dosť. Jašterie ženy, rôzne druhy ľudí.. elfov - to sme mimochodom mi. A eh.. zvieracie rasy." Úprimne som ich príliš nevedel pomenovať v jazyku ostrovov. 
"Nemôžeš sa dočkať?" Uškrnul som sa na neho a päsťou som ho priateľsky ťukol do hrude.

"Už jsem tak udělal když si byl mimo." řekl a zakroutil hlavou, jakoby říkal že tentokráte nic a nejšpíše vyrazí jinam.
Poté spolu cosi řešili zatímco pokračovali cestou zpět.

"Škoda na něj? Nah..." řekl a zakroutil hlavou. Yoshi očividně respektoval sílu a kapitán, byť mu nerozumněl, mu přišel sympatický a tak mu to i v jistém slova smyslu přál.
Když se ho zeptal na to jestli se těší jen pokrčil rameny a ukázal kolem sebe.
"Oproti tomuhle ostrovu? Bych vzal aji tu ještěrku. Chvilku bude asi trvat než ji ale dokážu pozvat na sake." řekl Yoshi nakonec a uzavřel tak jejich konverzaci uzavřel, nepřímo naznačujíc že by se rád naučil řeč.

Na loď přišli kolem času oběda a po dalším štastném zhledání se Lawrence ještě jednou ujistil že Kompas neukazuje směrem do ostrova. Tentokrát byl směr na západ a tam se také loď začala pohybovat. Lawrence opět začal meditovat, vyslal zprávu dalšímu jejich cíli, nastavil "autopilota" směr západ a poté se spolu s Elle uchýlil do kajut.
Zbytek posádky si hleděl svého, každý na svém místu.
Araoka poletovala kolem lodi a čas od času se snesla aby klovla nějakou tu rybu a vynesla ji na palubu. Kazehaya si všiml že zde slouží jako nějaká kuchařka a byla to právě ona kdo se staral o to aby měla posádka co do krku.
Arthur si zase většinu času trávil tréninkem a různými údržbami na lodi. Očividně to byl jasný "sval" lodi.
Yggnarr zase byl typycké lodní dítě. Sledujíc obzor, hlásící poplach a podobně.
Elle nepochybně byla doktor z toho mála co o ní věděl a tak chybělo jen pár neobsazených pozic který při plavbě na otevřeném moři člověk potřeboval.
Kazehaya teď měl moment který se mohl rozhodnout ztrávit jakkoliv. Podle slov Lawrence to bylo "Několik dnů do dalšího cíle." Očividně posádku vyplavila bouře a piráti na různé světové strany.

Ešte chvíľku som sa pozeral na Yoshiho.
"Škoda, že nie je voľná.." Poznamenal som s náznakom smiechu v hlase. Nemyslel som tým žiadnu narážku na kapitána. No prišlo mi zaujímavé, že ho Yoshi pomerne dosť rešpektoval. Kto vie, možno sa ešte rozhodne skysnúť u neho na lodi. Rozmýšľal som, či mám Yoshimu povedať, že tá jašterica o ktorej hovoril je chlap ale, to si musel vśimnúť aj sám.

Ako sme sa ocitli na lodi, každý si tam zaujal nejaké to svoje miesto. Jediný dvaja outsideri sme boli v podstate mi s Yoshim. K ďalšiemu cieľu to malo byť niekoľko dní. čo.. bolo neručité, no aspoň nám to dalo vedieť, že máme čas. A ja som tieto dni mal v pláne spraviť semi-produktívne. za prvé som chcel Yoshimu predstaviť aspoň základy "obecnej" reči, ktorá sa používala na ostrovoch. No bolo hlavne na ňom a na jeho zvedavosti. Vedel som ho naučiť veľa ale ak sám nebol "hladný" po vedomostiach...

V druhom prípade som sa skôr potuľoval po lodi a snažil sa spoznať, ako to.. funguje. Pomohol som tam kde sa dalo, sem tam som sa s niekým pochytil do reči. Niekedy som sa snažil uloviť nejakú rybu prútom, inokedy som nasekal sushi... aj keď teda.. bez ryže.. no a podobne. Jedna zo špeciálnejších vecí bol skôr pokus o nejaké.. dohodnutie si niečoho ako tréningu u Arthura. Respektívne, som sa chcel naučiť bojové umenie. Mal som túto možnosť aj na ostrovoch. Vedel som že sú rôzny majstri, ktorý do rúk jednoducho nebrali meč. No.. v mojom kane sa skôr prevefoval boj s niečím. Predsa len, jazdec na koni nemohol bojovať rukami. 
V neposlednom rade som vždy dve hodiny denne, prevažne k večeru, strávil meditáciou. Sám som si nebol úplne istý čo hľadám. AK mi o nej vedel Lawrence niečo povedať, alebo bol ochotný mi s ňou pomôcť, tak som jeho pomoc vyhľadal.. ak nie, tak to ostalo skôr na mne. Pochopiteľne to boli moje "pokusy", podobné tomu, čo som skúšal pred pár rokmi, kým som si nepovedal, že to je jednoducho zbytočné.