Lewsbry

Toraka protočila panenky v očích
"Nejde o to ho zabít ... kdyby šlo o to ho zabít udělám to když bude chrápat." řekla prostě. Asi nechápal co tu je za problém. Jak už říkala. Klan byl padesát na padesát. To že by ho zabil by mohlo znamenat že se klan sežere zevnitř bez toho aniž by měl nějaký cíl. Když by ale náčelník prohrál boj o tohle území...
"Jde o to vyslovit žádost a bojovat s ním na čest. Kdybys ho sem vyprovokoval a potom ho zabil zbytek kmene by šel pomstít náčelníka ať to byl sebevětší kokot." řekla prostě a už se podívala za sebou že válečníci začínají už docela dost podezdřívat to co se tady děje. Navíc zaslechli slovo "makgorah" předtím což je trochu rozrušilo. A Toraka si toho byla vědomá a tak na ně křikla ať otevřou bránu. Chtě nechtě musela jejich rozhovor ukončit. Ještě předtím na ně cosi křikla a pak se otočila a dodala.
"To že ho zabiješ mimo čestný souboj bez toho aniž by jste bojovali před zrakem bohů by znamenalo to co si říkal předtím. Nikdo by nebyl náčelníkem a každý by jím chtěl jít. Když bude souboj na čest a porazíš ho, budou muset respektovat tvoje přání." řekla Toraka v rychlosti a poté zalezla za bránu a nechala ho tam, aby s informacemi dělal co chtěl.

Taktiež som pretočil očami. Klany a ich.. hrdosť. S povzdychom som si prečesal už zas dorastajúce vlasy z tváre niekam dozadu. Nezabudol som sa pri tom aj poškrabať vo vlasoch. Mne sa to naozaj nechcelo nejakým hlbším spôsobom riešiť. Úprimne konflikt vo vnútri ich kmeňa mi len vyhovoval.. nech sa pre mňa za mňa pozabíjajú navzájom. No a keďže dievčina rozhodla teda odísť lebo, očividne každému dochádzali nervy, tak som len mávol rukou na pozdrav a naznačil som, že sa hodlám vydať späť na cestu.

Mal som v pláne vrátiť sa do Eagles Nest. Najprv sa Svenom, u ktorého by som sa rád poradil. Teda ak ho nájdem u jeho chajdy tak ako vždy.

Když odešel od campu Kaze si mohl všimnout že ho orkové bedlivě pozorují do té chvíle dokud se jim neztratil z očí.
Cesta zpět byla klidná a jediné co potkal bylo několik farmářů vedoucí ovce z jedné vesnice do druhé a poté potkal jednoho ševce na cestě z Lewsbry.
Nic víc nestálo za zmínku a tak se kolem pozdních odpoledních hodin se sluncem stále na obzoru dostal ke Svenovi... Který byl fuč. Přeci jen nemohl čekat že tu bude každý den.

Sven u seba doma nebol. A to to vyzeralo tak, že mu tie šípy zaberú ešte hodiny práce. No čo už. S povzdychom som sa teda vydal späť do hradu. Potreboval som.. nájsť niekoho. Najradšej Jasona ale ak bol ešte stále na svojom tripe aj s Edom. No za pokus to stálo. Ostatne nebol som žiadnym diplomatom a táto sranda s orkami znela zatiaľ ako niečo diplomatické.

A tak dorazil do Eagles Nest. Hrad právě nebyl opuštěný. Na druhou stranu byl plný života jelikož zde viděl asi dvacet nových tváří. Ty však nebyli rekruti nýbrž kameníci a podobní lidé kteří se pustili do renovace. Zrovna je přistihl u toho jak zhazujou jednu zeď, která už se nedala opravit.
Jasona našel opodál.
Stál opřený o jednu ze zdí o kousek dál a hladil si bradu, pozorujíc jak probýhají renovace.
Byl o samocený ale byl ve zbroji. Pravděpodobně před chvílí přijel.
Všiml si Kazeho příchodu a otočil se na něj. Neviděl ho od doby, kdy ho poslal pro Eda a byl překvapený že zde stále vydržel. Tak či tak se k němu tedy otočil a kývl hlavou na pozdrav.
Poté ho probodl pohledem a čekal. Nepochyboval že sem přišel s nějakou otázkou.

Bolo tu veľa nových tvárí. Dokonca som sa radšej donútil ísť normálnou cestou, cez bránu.. a nie cez dieru, ako som to robieval doteraz. Ľudia to tu začali renovovať? Nice.. možno časom budem mať izbu priamo v hrade a nie v hostinci. Teda.. hostinec mal svoje čaro ale..
Z mojich myšlienok ma vytrhol práve Jason, respektívne to, ako som ho zahliadol. Mávol som k nemu rukou, aby som si zabezpečil jeho pozornosť a dokonce som k nemu aj pobehol. Neponáhľal som sa úplne ale, nepotreboval som ho zbytočne zdržovať.
"Lord Jason." Pozdravil som ho a ako som k nemu priblížil, na chvíľku som si môjho zamestnávateľa prezrel.
"Mám nejaké.. novinky ohľadom toho orského problému v Lome. Máte na chvíľu čas?" Spýtal som sa ho. Mne bolo jedno riešiť to tu, a ak som ho typoval na skôr praktického muža, pravdepodobne aj jemu.

"No, rozprával som s jednou od nich, jedinou ktorá tam vie rozprávať obecnou rečou.. a vec sa má tak." Na chvíľku som sa odmlčal. "Problém je s terajším cheiftanom, ktorý sa z miesta neplánuje pohnúť a berie to ako nejaké jeho ťaženie voči ľuďom. Polovica kmeňa súhlasí, polovica nie.. jedno z riešení by bolo vyzvať ho na nejaký ich rituálny súboj bez brnenia, mágie, len s jednou zbraňou. Kmeň by bol nútený uposlúchnuť želanie toho, kto by ich chieftana zabil.. ale." Dodal som a následne som len pokrčil ramenom.
"Tá orkyňa mi tak nejak naznačila, že vam mám.. navrhnúť, aby ste na tento.. rituálny súboj s ich chieftanom zviedol ehm.. mne osobne to príde ako dosť veľká blbosť, no sám sa necítim na solo-akciu voči päťdesiatim orkom." Zľahka som si odkašľal.
"Mohol by som bojovať namiesto vás ale.. eh v momente keď pôjde do tuhého, tak ním prepálim arcane a tak či tak budem potom musieť vyriešiť zvyšných 49.. no chápete, zloźitá situaćia." A po tom som sa odmlčal. Celkom som sa rozreptal. Non ebolo to z nervozity, skôr som mal veľa myľsienok a dať ich všetky do slov bolo.. obtiažne.

Kaze si mohl všimnout že zevnitř Hradu přišel Edwin a jen mu kývl na pozdrav. Bylo to právě v čas aby si vyposlechl to co mu říkal. Jason na něj nic neřekl a očividně to předním neminil tajit. Kdo ví proč někomu takovému věřil.
A tak se pustil do výkladu během kterého ho oba muži poslouchali.
Edwin se zasmál u toho když Kaze řekl návrh té orkyně ale bylo to spíše takové uchechtnutí. Přišlo mu to podobně jako Kazemu blbost. Jason ale ani nehnul brvou.
Divoši... zakroutil Jason hlavou, který celou dobu neřekl ani slovo až by Kaze řekl že je mimo. No opak byl pravdou.
"They came to my land... a chtějí po mě abych já šel podle jejich pravidel." řekl Jason a zaskřípal zuby očividně se mu něco takového dvakrát nezamlouvalo. Ne že by neměl kuráž postavit se tomu zeleňákovi.
Edwin byl další co se vyjádřil.
"No... vždycky můžu jít večer a zbavit se toho zeleňáka." řekl Edwin ale Jason ho hned uzemnil razantním ne. Jeho důvod?
"I když jsou to divoši, není to správné." řekl prostě. Očividně to byl někdo co dbal na zákony a podobné věci.
"Pokud bych měl své muže..." řekl Jason a očividně by nejraději na ten tábor vytáhl s vojáky a rozbil ho jako valící se voda. S touhle posádkou co tady ale teď měl? Každý život se mu hodil. Navíc ten lom docela potřebovali. Protože jak bylo kolem vidět opravy započli.
Edwin se na Jasona podíval skoro nevěřícně.
"Snad to doopravdy nezvažuješ?" celý fakt ho postavil z uvolněného postoje do pozoru.
"Ticho!" obořil se na něj Jason který to očividně zvažoval. Byl to muž zákonu a tak by ho ani ve snu nenapadlo že by Orci mohli za tím mít nějakou podslost a nebo podobnou věc. On by své slovo dodržel a tak ho museli dodržet aji oni.
Jason se v poslední řadě podíval na Kazeho a zeptal se možná překvapivou otázkou.
"What do you think?"

Odkývol som na pozdrav Edwynovi, no a po tom sme sa pustili do rozoberania situácie. Bol som rád, že som sa rozhodol vrátiť a prebrať to s nimi. Predsa len čo iného by som mohol robiť? Úprimne Jasonov názor, resp jeho neistý postoj ma prekvapil. V mojich očiach tí orci neboli nič viac než banditi. Niekto, kto sa žil .. starým spôsobom, ktorý jednoducho v dnešnom svete ide k ničomu inému, než vyhynutiu. Jeden sa buď prispôsobil, alebo umrel.. 
A tak som bol rovnako zaskočený ako Edwin, ešte viac, keď sa ma spýtal o názor. No zobral som to pomerne z praktickej stránky.
"Ja by som s nimi jednal ako s banditmi. Takže.. som v tomto s Edwinom a za jeho návrh. Nevidím dôvod pre čo by ste mali riskovať svoj krk. Nič by tým človek nezískal a teoreticky, kam by sa presťahovali? o dol či lom nižšie? Na územie jedného z vašich susedov? To si koleduje o problémy." Dodal som a na chvíľku som sa zamyslel.
"Sú rozdelený na dva tábory. Navrhujem zabiť vodcu, nechať nech sa pobijú medzi sebou, dokončiť zvyšok.." Pokrčil som ramenom.

Edwin na něj jen souhlasně kývl a byl rád že ho v tomhle někdo podpořil.
Jason se na ně oba podíval. Kde byl jeho strýc když ho potřeboval. Co kdyby se přidal na jejich stranu ale?
"Takže váš nejlepší postoj k tomu všemu je vražda a poté vyhlazení celého klanu." řekl Jason a podíval se na Edwina a poté na Kazeho.
"Kde v tom je spravedlnost? Copak jsme stejní jak oni?" zeptal se jich prostě. Nedělalo mu problém pobít orka jednoho vedle druhého na bitevním poli. Nedělalo mu problém jít a bojovat na smrt. Dělalo mu problém poslat vraha. Bylo to nízké řešení.
"Je pravda... že nemáme tušení co by udělali poté co jejich vůdce padne." řekl mu prostě a dal mu v tomhle za pravdu.
"Ale to nemáme aji v druhém případě." řekl Jason. Něco na tom bylo. Zda se pobijí navzájem byl předpoklad jen té dívčiny. Jason ale klepal prsty na stehnu jelikož vážně neměli jistotu ani v jednom případu. Nenáviděl že tu byl téměř bez rekrutů a padesát orků mu dělalo problémy. Jak hluboko padl?
"Může to mejt aji druhej efekt." řekl jeho strýc, který postával už nějakou chvíli opodál a už nějakou chvíli je poslouchal.
"Řekněme že se ti ho pomůže zabít. Rozhodně by to pomohlo místní morálce... a taky našemu jménu. Kdo by nechtěl bojovat a nebo sloužit muži, který by bojoval a sloužil jim." řekl jeho strýc a vypadalo to že to Jason zvažuje.
Edwin toho strýce probodl pohledem. Očividně mu moc nevěřil. Byl to jeho postoj nevěřil nikomu a hlavně ne těm kdo měli co nejvíce získat kdyby se nějaká taková nehoda stala.
Pokud chtěl Jason čest, fajn dostal čest, v Edwinově podání prohlédl si Kazehayu a když viděl zpřízněnou duši.
"Nech ho ať to udělá." řekl a ukázal na Kazeho možná s trochu překvapením.
"K čertu s nějakým věhlasem. Toho máš plnou prdel a stejně tady nevidím hlavu na hlavě..." jason byl zkromnej takže to tak neviděl ale přeci jen tu byl další problém.
"Nenechám za sebe..." ale nedořekl to jelikož mu Edwin skočil do řeči.
"K čertu s ctí... je to zbytečnej risk. Seš tu abych ti radil a tohle je mohe rada. Nech ho ať to udělá. Aspoň uvidíš jestli má na to koule." řekl Edwin a podíval se na Kazeho odhodlaně a jasně mu říkal že má plán ať mu věří.
Jason se na Kazeho podíval a pozvedl obočí a čekal.

Nesnažil som sa uhnúť pohľadom. Ostatne.. presne to som navrhoval. No prekusol som poznámku o tom, že tí orkovia boli banditi. Koľko "nevinných" ľudí zabili? Ich vodca bol rasistický idiot ktorý chcel proste iba robiť problémy. Ale to mohla byť iba moja pokazená morálka ktorú som mal ešte z ostrovov? Kto vie? Tam sme banditov napichávali na koli. Tu by na to asi ľudia žalúdok nemali.
No do rozhovoru sa zapojil Malister s jeho.. starou múdrou hlavou. Nezagánil som na neho, no stále som k nemu obrátil pozornosť.

No a po tom?
"wh.." Pootočil som tvár k Edwinovi, ktorý naznačil aby som to urobil ja. Teda on to nenaznačil, on to proste povedal. Aby som to urobil za neho. Teda.. bola to jedna z možností. "Teda myslím eh.." Na chvíľku som sa zakokta, nespúšťajúc oči z Edwina, ktorý sa mi snažil niečo naznačiť.
"... mám na to gule. Ale ak veci pôjdu do tuhého, používam mágiu, fuck him." Dodal som s pokrčeným ramenom.

Jakmile řekl Kaze že když půjde do tuhého Edwin ho zastavil prostě mu do toho skočil s takvou razancí že zbytek nebyl slyšet a Kazemu bylo jasné že to nemá doříct.
"Vidíš? Není třeba tady riskovat krk. Tak co říkáš. Nejlepší z obou světů. Dostaneš čestný souboj, zbavíš se orků a nemusíš u toho zbytečně riskovat." řekl a poté probodl Kazeho letmým pohledem ať není kokot. Věděl co zhruba chtěl říct podle jeho řeči těla ale kurwa proč to měl říkat Jasonovi kterýho problém byl právě v tom že měl pravidla, zákony a tradice narvané v prdeli tak hluboko že neuměl nic jiného než je vykřikovat.¨
Jason si je oba změřil pohledem a po dlouhé chvíli si jen vydechl.
"Dobrá. Nechám to na tobě." řekl Jason a odešel pryč. Ostatně mu úkol zadal v první řadě a tak asi neměl problém ho tam aji nechat.
Poté aji s jeho strýcem odešel kamsi do hloubky hradu a zapojení v konverzaci. Jeho strýc ho asi na něco potřeboval a proto tu byl teď s ním.
Edwin ho probodl pohledem a naznačil ať ho následuje a když byli mimo doslech na cestě do Lewsbry, začal.
"To nebylo dvakrát moudré." řekl o jeho pokusu o to říct Jasonovi co a jak. Přeci jen šli už tak daleko aby na to přistoupil a on mu chtěl dát důvod aby to neodkýval.
"Mám plán jak z toho vyvázneš aby byli všichni spokojení. Jen potřebuju něco získat, abych vyrobil jed." řekl Edwin a usmál se na něj a potom jen dodal.
"Vloupu se mu dá tábora a votrávím ho. Ráno bude dost silnej na to aby aby přijal výzvu ale dost slabej na to abys ho dostal." řekl Edwin jeho plán Kazemu.

No.. odmlčal som sa. Ani som sa nesnažil pokračovať alebo ho prekričať. Skôr som ten koniec zamaskoval taký mzakašľaním. No hej, ale bude ma mať na krku. A ja som plánoval si tento jeho.. ehm, no radšej nič. Nakoniec na to Jason prikývol a mi sme sa rozdelili. ja som nasledoval Edwina. 

"Nebolo.." Priznal som, no netváril som sa nijak kajúcne. ".. len si ma.. caught off guard, chápeš." Zamrmlal som potichu a len som si vypočul plán, ktorý vlastne mal. Poison.. s tým som vedel fungovať, a taktiež som na to prikývol.
"Nič príliš silné, nemôže to byť očividné. Celkom si verím len.. chápeš.. orkovia, berserker.." Zaškeril som sa, ako keby som s tým mál reálnu skúsenosť, čo som aj mal len.. v mladom prevedení.. a to ten chalan takmer vytrhol kovové reťaze zo zeme.
"Deal?" Spýtal som sa ho, a len som Edwinovi podal ruku. No bol som pri ňom osť blízko na to, aby to tak nejak od chrbta vôbec nevyzeralo, ako keby sme sa práve na niečom dohodli.

"Not so fast." řekl Edwin poté co si s ním potřásl rukou. Očividně zapomínal na tu věc předtím.
"Ještě potřebuju jednu ingredienci. Mám v hlavě recept který už několikrát předtím fungoval." očividně to byl taky alchemysta sice nevěděl jak zkušený a tak se o tom mohl jen dohadovat.
"Ale potřebuju jedovou žlázu z nějaký potvory." s tím mu kaze pomoct nedokázal jelikož nic takovýho neměl.
"A máme docela štěstí." řekl a zamával Kazemu s mapkou, kterou si od něj půjčil, rozroloval ju a poté ukázal prstem na lesík poblíž vesničky "Lemig".
"Sven cosi říkal o Akromantuli. Dvě mouchy jednou ranou." vypadalo to, že mu byl aji ochotný pomoc s tou potvorou, jelikož to nevypadalo že by někam odcházel.

Trocha som zaškrípal zubami, no a po tom som si povzdychol.
"Ah mal by som si vypýtať pridané." zamrmlal som skôr pre seba a len som pokrútil hlavou na súhlas.
"Tak Akromantula.. " Pozrel som sa na miesto, kde sa tá Akromantula mala nachádzať.
"A niečo mi hovorí že to bude "matka"." Dodal som. A zas som si raz spomenul na inkvizítora. No len som pokrútil hlavou, na to sme jednoducho nemali peniaze. Akromantula nebola niečo, čo by nevedel vyriešiť aj dobre vytrénovaný človek.
"Ideš so mnou?" Spýtal som sa celkom prekvapene a pomal som zamieril k miestu, kde som nechal "odparkovanú" Shade. Musel som ju síce osedlať, ale keďže toto miesto bolo pomerne "ďalej" a mi sme to chceli mať za sebou dnes, kôň by len pomohol.

Když mu konstatoval že to nejšpí byla matka tak se na něj podíval s pozvednutým obočím.
"Yeah? Viděl si někdy mužskou Akromantuli?" což byla hloupá otázka. Ženy byly Akromantule, byli několikrát větší než muži. Ti totiž sloužili jako potrava pro mladé poté co se rozmnožili.
Také se mužům řikalo pouze Arachnid. Akromantule byl přesný název pro samici.
Akromantule jako taková byla tedy docela problém. Některé byly velké jako stáj. Edwin jen doufal že tahle bude toho menšího vzrůstu.
Tohle samozřejmě Kaze nevěděl. Měl totiž jen tu čest s malým swarmem několika aracnidů.
Matně si ale vzpomínal na muže co mu tenkrát říkal že "Zabil Akromantuli ze které tyhle potvory vyskákali..."
Když se ho zeptal jestli půjde s ním jen kývl hlavou.
"Aye. Bude jednoduší když se o něj postarám." jen mi kryj záda. Přeci jen tu nehodlal sedět na prdeli celý den.
Otočil se k hradu a kde naskočil na koně a měl v plánu Kazeho dojet.

Asi o dvě hodiny se sluncem za zády byli u lesíku. Už od pohledu to nebylo zrovna místo, kde by člověk chtěl ztrávit den.
Mezi stromy byli propletené pavučiny a celý les vypadal jako jedna velká mucholapka.
Edwin po něm hodil pochodeň a sám si zapálil tu svoji.
Edwin neměl luk, ani nic podobného, ale měl u pasu dva meče a na zádech něco co připomínalo rybářskou harpunu. Měl také brašny nabité různými serepetičkami, které by se mu na cestě mohli hodit.
Na to že si to štrachoval na Akromantuli si docela věřil.
Když šli do lesa který se různě stáčel netrvalo dlouho najít rokli, plnou tlustých vláken. Kaze mohl vidět jak několik malých zvířat, od králíků po sovy, se chytilo v těchle pastích a svíjelo se, neschopné se dostat ven.
Před sebou viděli hnízdo toho pavouka, velkého tak, že by neprlozel skrze bránu na Eagles Nest.
Edwin se však plížil a nevypadalo to že by si ho pavouk zatím všiml.
Kazemu naznačil aby zůstal o kousek dál a "Čeká na signál".
Edwin poté si nasadil roušku, plášťěnku přikčil se a poté... kazemu zmizel z očí nevěděl jestli to byla iluze, magie a nebo prostě skill. Tak či tak jediné co mohl vidět jak se občas nějaká pavučinka pohne a jak se v jiné objeví díra.
Trvalo několik minut než Edwin konečně začal. Kaze jen viděl slabé světýlko z pod pavouka a nemohl vědět co se to děje a co to Edwin udělal. Dokud...
PRÁSK! rána jak když udeří blesk a jasné světlo zpod pavouka. Poté se rozeběhli zelené plameny do všech stran ale hlavně do hlavy toho pavouka která se rozprskla na všechny světové strany.
Po chvíli to však probudilo malé potvory v okolí a tak se Arachnidi začali běhat ke své matce.
byli asi tak velcí jako pes nebo vlk ale bylo jich tak 20? 30? Edwin už v tu chvíli běžel ke Kazemu jelikož mu bylo jasné že tomuhle se nedoplíží a jen za sebe hodil další bombu, která smetla pět pavouků.
No Kazeho signál asi přišel.

"Tých malých... arachnidov?" Snažil som sa spomenúť na názov, Čo sa mi nakoniec asi aj podarilo. Rukami som pri tom naznačil no.. nie dom, ale niečo menšie. No a keď sm sa dozvedel že na túto úlohu budem mať pomoc, tak sa mi celkom uľavilo. No a po tom som teda osedlal Shade a vydal sa na cestu. Edwin ma po chvíľk dohnal. 

Cesta k menšiemu lesu trvala chvíľku. Obaja sme zosadli z koní, ktorých sme tam niekde pravdepodobne nechali priviazaných o nejaký konár. Pred vstupom som si ešte raz premeral tie pavučiny, ktoré bolo vidieť uź odtiaľto a no, zas sa mi raz nechcelo. Nebolo to ale lenivosťou. Na pavúkov som nemal práve dobré spomienky. Pamätal som si, ako sme sa o nich museli psotarať s Poe a s tamtým  chlapíkom, ktorého vtedy dostali do nohy. 
Zachytil som vo vzduchu fakľu, ktorú mi hodil a sám som ju začal zapaľovať kresadlom, až sa mi to nakoniec podarilo. No a na to sme vstúpili dovnútra. 
Pár krát som musel niektorú z tých pavučín odkloniť, najlepšie fakľou.. predsa len les nebol práve vychodený.. dokonca ani od zvierat. A pavúci sa pohybovali svojim spôsobom.

Keď moje oči spatrili obrovského pavúka, trocha škaredo som sa zamračil.. nie na Edwina, skôr tak všeobecne. Ten by sa neprepchal ani cez bránu v Lewsbry. 
Na Edwina som prikývol. čakať na signál nebol vôbec problém. Rád som čakal na signály, pretože som sám pri tom nemusel robiť ani hovno.
Čo ma zaskočilo bol spôsob, akým Edwin zmizol. Nepovažoval som ho za mága.. ale.. pravdepodobne by som mal. Ak sa len schoval niekam do tieňa tak som si to neuvedomil. Skôr mi to prišlo tak, že sa naozaj vyparil... tak rýchlo, ako rýchlo som vedel žmurknúť. No nebolo to dokonalé a ja som po chvíľke cca vedel odhadnúť, kde sa nachádza.

Čakal som zo zatajeným dychom. Po niekoľkých minútach som uvidel slabé svetielko, no a po tom rana. Niečo vybuchlo? Zelené plamene ktoré sa zameriali na hlavu Acromantuli a tá sa rozletela na kúsky. A ja som tak trocha tušil, čo bude následovať ďalej. Edwin utekal ku mne, zatiaľ čo ja sám som faklu zasekol do nejakého stromu vedľa mňa. Obe ruky som spustil k zemi a z oboch mi po chvíľkovom sústredení začala sršať a praskať surová mana. Počkal som, kým Edwin neprebehne až za Mňa a následne som z oboch rúk na približujúcich sa Arachnidov vyslal chainlighting surovej arcanickej energie, ktorými som sa ich snažil v podstate usmažiť, rozsekať alebo.. nech už by to s nimi spravilo čokoľvek. Chcel som ich naraz sundať čo najviac.. podobne ako Edwin, ktorý sa niekoľkých zbavil ešte pred tým ďalším z tých výbuchov, len slabśích.

Čtyři pavouci dostali náraz oním bleskem a vypadalo to že se už asi nezvednou. Jejich nohy spustili divný spasm a celé tělo poté dostalo docela nával, co se elektřiny týká.
Dalších Edwin poté hodil další bombu za záda, když už byl tedy skoro u Kazeho, a ta smetla dalších pět pavouků zeleným ohněm.
"Moje poslední." upozornil Edwin Kazeho, když místo toho sáhnul jednou rukou po meči a druhou po harpuně. Harpunu držel v pravé ruce a mířil s ní na pavouka, co už byl skoro u něj a poté ji švihnul pavoukovi do hlavy. Načež vytáhl další meč.
Pak tam jen stál v každá ruce jeden meč a čekal co udělají pavouci.
Ti spustili baráž pavučin, která se na ně snášela obloukem pokrývající celkem dost velký prostor.
Pavouků bylo poté cca 17. Což bylo stále dost.

Podarilo sa mi poraziť len niečo okolo štyroch pavúkov. To nebol výkon, s ktorým som bol príliš spokojný no na druhú stranu sa nedalo pvoedať, že by všetci boli priamo na kope. Stroho som prikývol na Edovo oznámenie o tom, že to bola jeho posledná flaška. Ďalších päť pavúkov ktorý boli na druhej strane. Ukročil som dozadu, a akonáhle po nás pavúci začali vysielať pavučiny, rýchlo som sa schoval za jeden zo stromov. Ruka mi padla na katanu, ktorú som v momente tasil a prípadný zvysok pavučín, ktorý by ma ohrozoval, som mal v pláne preskenúť.. no na diaľku, za pomoci Iado:  Hadan. Nechcel som sa k nim moc približovať. AK sa mi to podarilo, tak som sa zas raz vynoril spoza stroma a rozbehol sa priamo do najbližšej várky Arachnidov. Bolo to pomerne priamo, aby som nestrácal čas obkľukami. Na tie ich tu bolo príliš veľa. Po ceste k nim som pár krát roztočil meč a mal v pláne prvého zabodnúť priamo do hlavy. No bol to len plán, počas môjho útoku sa mohlo veľa vecí pokaziť.

Poté co se kaze rozeběhl zpoza stromu, který mu poskytl dobrou ochranu před pavučinami, zjitil že nedoběhne daleko.
Jeho nohy se téměř okamžitě přilepili k zemi, která byla pokrytá těma pavučinami po kterých se k němu rychle hrnuli pavouci.
Byla to docela jednoduchá chyba, jelikož tu nebylo zrovna dvakrát světlo a tak se lehce v šeru pavučina ztratila.
Všiml si Edwina, který rychle bodnul jednoho pavouka, co se dostal příliš blzko k němu.
Ovšem podobně jako Kaze měl problém s pavučinama. Ovšem takový, že měl mězi nohoma několik chuchvalců, jak na něj jeden z těch pavouků flusl a nemohl dostat nohy od sebe.
Kaze mohl vidět jak k němu z různých stran tyhle potvory běží, připraveni ho sevřít do kleští a ukousat ho klepety.

Prikrćil som sa. Pavučiny boli dosť otravné hlavne z toho dôvodu, že mi zachytili nohy. Bolo pomerne ťažké odlepiť ich od zeme a tak som tu aspoň na teraz ostal.  Úprimne som tuśil, že tam tie pavučiny budú len.. som si nemyslel že budú tak lepkavé, aby niekoho vedeli prilepiť k "zemi", príliš mi to nedávalo zmysel. A tak som sa len postavil do svojho postoja, vyčkávajúc na prvého pavúka, ktorého by som mohol zoťať. Moje telo zas raz obalil borg, ktorý som aktivoval skôr pre istotu.

Pavúkov som mal v pláne zabíajť po jednom, ak sa teda ku mne hrnuli bez rozmyslu a "nečakali" jeden na druhého. Vźdy by som len tasil, zasunul katanu spúť do púzdra a zas tasil, využívajúc Iado a precíznych, rýchlich útokov.

Tahle taktika se ukázala jako docela špatná jelikož měl stále nohy jak v betonu a tak měl slepé místa. Nemohl se plně otočit a bylo pro něj velmi těžké zneškodnit pavouka za zády apoté zneškoďnovat toho po pravici.
Tři tímhle způsobem zabodnul ale čtvrtý se mu zakousl do lýtka když už ho bodl do hlavy a zabil ho, tak ho pátý kousl do levého ramena.
Toho zdělávat nemusel, jelikož mu od trable pomohl Edwin, který už rozříl mezi jeho nohama a přišel mu tak trochu na pomoc... Ovšem stejně jako Kaze skončil v pavučinách.
"Kurwa." řekl jen prostě zatímco teď byl u něj.
Měly teď ale jednu výhodu a tou bylo že jsou zády k sobě a tak... dokud jeden z nich nepadl. Měli docela dobrou šanci na to že odsud vyváznou.

Pocítil som tlak na jednej z mojich nôh, na čo som pavúkovi zaťal do hlavy, druhý krát rameno, o čo sa však postaral Edwin. Mohol si vśimnúť že nekrvácam. Predsa len som mal aktivovaný borg a podľa všetkého zatiaľ držal. Aj tak som ale prikývol na znak vďaky. v podstate sme k sebe stáli chrbtom. 
"Sú otravný heh?" Pousmial som sa, pri čom mi zas raz jedna ruka zapraskala arcanickou energiou, ktorú som vyšľahol po ďalšej "vrstve" pavúkov, ktorá sa mi zdala najbližšie.. no a pri ktorej by som mohol sundať viacerích než jedného.

A dalších pět jich padlo, poté už byla potřeba zabít jen většinu. Byť jich dalších vylézalo z děr, po chvíli tu bylo více mrtvol, než těch živých. Když se nějaký dostal blíž... a asi o pět minut později už tu byli jen mrtvoli těch pavouků a nevypadalo to že by se k nim dostali další.
"No..." řekl Edwin a otřel si pot z tváře a poté se podíval na pavučiny pod jejich nohama. Snažil se nohu vypáčit ven ale těžko se to dělalo. Odlepit to jen tak nešlo.Smutně se podíval na pochodeň, která ležela tam kde číhal Kazehaya. Určitě by to hořelo.
Vrazil do té sítě mež a začal ji přesekávat a tímhle ošemetným způsobem.
Tak či tak se mu pochvíli podařilo z toho uvolnit.
"No..." zaklel znovu Edwin poté co měl nohy na svobodě a nezbývalo mu nic jiného než jít pod tu bestii a odseknout jí tu žlázu zpod velkého ostrnu u zadnice.
Projistotu ještě poklepal na její obrovskou zadnici a zkoušel že se nebude chvít a nebo že se z ní neprokousávají mláďata ven.
"Máme štěstí. Asi vynesla zrovna mláďata" řekl Edwin. Znělo to trochu sarkasticky, jelikož to znamenalo že kdyby je nevynesla, nemuseli se srát s těma arachnidama.
Poté jen vrazil meč do místa kde bylo to žihadlo a druhou rukou vzal lahev do které začala vytíkat zelená tekutina.
Když měl zhruba půlitrovou lahev naplňěnou vytáhl meč ven a zbytek toho jejího vaku se vylil na zem s hlasitým "šplech"
"Tak to by stačilo. Jdeme odsud pryč dokud nevyleze víc těhle potvor." řekl Edwin a odplivnul si k zemi zatímco odcházel směrem, kde nechali koně.

+80 Sword
+80 Arcane

Nejaký čas trvalo, kým celý ten chaos skončil. V podstate sme bojovali spôsobom, pri ktorom sme si s Edwinom krily chrbát. Ja som nenechal žiadneho pavúka aby sa mu dostal do chrbta, a vice versa.. 
"Kore..." Zamrmlal som si pomedzi pery, podvihol som katanu do vzduchu, ako keby som chcel niekoho popraviť.
"Kuso kurae!" A zas som ju raz zabodol do už mŕtvoly. Bol to taký ventil zvyšku adrenalínu, ktorý mi stále koloval krvou. No a s týmto zvyškom som sa .. upokojil. To ale stále nič nemenilo na tom, že sme spolu s Edwinom boli tak trocha prilepený k zemi. V podstate som sa snaźil z tých pavučín dostať podobne, ako on. To sa nám po úmornej chvíli aj podarilo.

"Tomu hovoríš šťastie hm?" Pousmial som sa a len som sa od mŕtvoli držal ďalej. Snažil som sa práve kúskom handry vyčistiť vnútornosti, ktoré som mal rozleptané po celej katane. Cítil som sa trocha pod psa. Nie že by Arachnidi boli silný bojovníci, ale bolo ich veľa.. a tak ma stálo veľa energie a many na to, ich dostať. 
Chcel som sa spýtať, či by sme ich nemali spáliť no.. na druhú stranu sa mi tu s nimi nechcelo zadrbávať a tak som zas len stroho prikývol a taktiež sa vydal za koňmi. 
"Inak, nevedel by si mi ukázať pár trikov? Vieš ako.. shady-stuff." Spýtal som sa ho. Spomenul som si, ako mi zrazu "zmizol" z očí. To mohla byť veľmi užitočná schopnosť. Pýtal som sa ho to v momente, ako som nasadal na Shade a pomaly som ju nasmeroval späť do Lewsbry.

Edwin si ho po jeho návrhu prohlédl od hlavy až k patě a poté jen zakroutil hlavou a řekl.
"Jsou nějací lidé kteří mají nadání na jednu věc a jiní na druhou. Trvalo mi pět let tréninku abych lidem zmizel před očima a dalších pět než jsem se v tom stavu dokázal pohnout." řekl Edwin prostě a naznačil mu že jednoduše to není tak jednoduchá věc a že si myslí že by kór složitá byla pro něj. Protože.
"Lidé co se učí bojovat ... čestně chceš li, mají určitý způsob jak se hýbou, určité zvyky. Proto je pro ně mnohem těžší naučit se něco více delikátnějšího než pro kompletního amatéra." vysvětlil mu a aby toho nebylo málo dodal.
"Navíc se nerad dělím o tyhle věci. Nikdy nevíš kdy je někdo použije proti tobě." a tím tohle zavřel.

Zpátky do Lewsbry dojeli za svitu měsíce a Ed mu řekl že má před sebou ještě dlouhou noc a ať se tedy připraví s tím, že se mají za východu slunce sejít u lomu.
Plán už věděl a tak už ho stačilo jen vyvolat do větru onu žádost a připravit se na nejhorší.
Ed mu také řekl že by bylo lepší aby je spolu neviděli. Pro případ, velmi nepravděpodobný, že by ho viděli v noci. Jistota je jistota.
Proto se měli sejít na hlavní cestě někde poblíž, načež Kaze navrhl onen ukazatel a Edwin na to jen kývl.
Poté už měl zbytek noci pro sebe.